„Bude nám trvale ctí, že jsme s ním mohli pracovat na největším snu české polární vědy; už teď je postrádán stejně bolestně, jako bude navždy s vděčností vzpomínán,“ stojí na Facebooku Českého antarktického výzkumného programu.
Prošek působil na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, věnoval se například změně klimatu v polárních oblastech. Od 90. let vyjížděl do Antarktidy a inicioval vznik české antarktické stanice, která je v provozu od roku 2007. Později se stal prezidentem Českého antarktického nadačního fondu.
V Antarktidě je pořád hluk a sněží tam jinak, říká polárník Pavel Prošek |
Jeho cílem je podporovat vše, co souvisí s českými vědeckými činnostmi v antarktickém prostoru.
„Myšlenka založení Českého antarktického nadačního fondu vznikala při postupné konsolidaci týmů českých vědců i techniků během antarktických výzkumů. Máme vědecké, technické i logistické zkušenosti a tvoříme dobrý tým nejen profesionálně, ale i lidsky. Antarktická nadace umožní dále optimálně a v širším záběru rozvíjet vše, co jsme se díky jižní pevnině naučili,“ uvedl Prošek na webu fondu.
Hrozí konec výprav a zkoumání v Antarktidě? Vědcům tam dochází voda |
Je autorem mnoha vědeckých publikací, ale také popularizační knihy Setkávání s Antarktidou.
„V krajině moc ticho není, tam je pořád slyšet vítr, křičí tam ptáci, burácí telící se ledovce, řvou rypouši. Víte, co je fascinující? Jak se v čistém vzduchu vjemově zkracuje vzdálenost. Odhadnete ji na dvě hodiny chůze a za čtyři pět hodin ještě pořád nejste u cíle. Rozhodně se vyplatí nejdřív se podívat do mapy,“ popisoval Prošek pobyt na bílém kontinentu.
14. března 2014 |
