Antonín Hájek vyrazil na víkendový pobyt s otcem na chatu u Ivančic na Brněnsku v sobotu 15. února. „Pamatuju si, že jsem se doma normálně balil jako vždycky,“ vypráví jedenáctiletý chlapec.
Také cesta a příjezd proběhly jako obvykle. „Kluci mi z chaty psali, že vybalují a že po cestě nakoupili,“ líčí chlapcova maminka Magda Blaschová. „Ale po pár minutách jsem měla telefon, že nám hoří chata,“ popisuje.
Otec hocha slyšel krátce po poledni uvnitř chaty syčení, ale následujícím událostem zabránit nedokázal. Syna alespoň vytáhl z plamenů ven, u čehož sám utrpěl zranění. Toník však dopadl podstatně hůř. „Moc si toho nepamatuju. Až když jsem byl venku a záchranu,“ říká hoch, kterému oheň sežehl víc než půlku těla.
I tak došel k sousednímu stavení, kde si chladil ruce a další popálená místa. Jedna z chatařek ho ujišťovala, že pomoc už je na cestě. „Reagoval svým typickým: no tak konečně, uf,“ přibližuje jeho maminka. Příjezd záchranářů však zpomalil obtížný terén, k chatě se museli dostat přes řeku. Toníka nakonec dopravili v kritickém stavu vrtulníkem do Fakultní nemocnice Brno v Bohunicích, kde ho lékaři napojili na dýchací přístroj a uvedli do umělého spánku.
„Jela jsem na autopilota. V ten den jsem byla naprosto bez emocí, musela jsem fungovat jako máma a hlavně jednat rychle. Až po třech týdnech, kdy se z toho začal dostávat, jsem se tady málem zhroutila. Sestřičky mě psychicky podpořily,“ prozrazuje maminka.
Hrozila ztráta nosu
Její syn utrpěl popáleniny 2. a 3. stupně zejména v oblasti hlavy, trupu a končetin. „Oblast obličeje je funkčně a esteticky velice důležitá. V první fázi jsme se báli, že ztratíme celý nos a pravý ušní boltec, nicméně se je podařilo zachránit,“ ohlíží se ošetřující lékař Filip Raška.
Malý pacient podstoupil celkem 22 operací a na operačním sále strávil v součtu 40 hodin. „Na klinice pracuji dvanáct let a dítě s takovým rozsahem popálení jsem zažil poprvé,“ sděluje Raška, který se na Klinice popálenin a plastické chirurgie setkává u dětských pacientů nejčastěji s opařením.
Chlapec se topil na koupališti. Zachránili ho lékaři, kteří relaxovali u vody |
Chirurgové Toníkovi odstranili hluboce popálenou kůži a postupně ji nahradili zdravou z nepostižených částí těla. Kromě obličeje pro ně byla velkou výzvou pravá ruka, na níž chlapec ztratil první články několika prstů. Úchopovou funkci se však lékařům podařilo zachránit.
„Po dvou měsících boje je pacient připraven k propuštění domů a je mimo ohrožení. Úspěch léčby je zásluhou týmové práce. Podílela se na ní řada odborníků, lékařů a sestřiček. Budeme se starat, aby následky úrazu měly co nejmenší vliv,“ říká přednosta kliniky Libor Streit.
Těší se na návrat k tancování
Po propuštění Toníka čeká intenzivní rehabilitační péče. „Nejhorší byla bolest a svědění. Teď to ještě není úplně dobrý, ale je to o moc lepší,“ svěřuje se.
Při sundávání obvazů lékaři upozorňovali jeho příbuzné, že pohled na chlapce možná bude šok. „Šok to tedy byl, ale příjemný. Pořád je to ten stejný Tonda. Nepřipouštím si, že by vypadal jinak,“ sděluje maminka.
Chlapci s tetanem v brněnské nemocnici je lépe, už sám jí i komunikuje |
Tonda celý boj zvládal statečně a s humorem. „I potom, co se po třech týdnech probudil z umělého spánku, s ním byla sranda,“ usmívá se jeho maminka.
Chlapec dělal vtipné obličeje na sestřičky, dokonce si vystřelil ze svého bratra. „Dělal, že mu z koutku tečou sliny. Bráška mu je utíral, a když už to dělal počtvrté, tak jsem mu řekla, že Toník zvládá polykat sám. A Tonda se tomu začal strašně smát,“ vzpomíná.
Teď se Toník těší, že se znovu vrhne na oblíbený street dance. „Doufáme, že se v září bude moci k tanci vrátit,“ přeje si maminka. Kdy nastoupí do školy a zařadí se do normálního běhu života, zatím netuší.
