Právě za aktivitu i nadstandardní péči byla letos staniční sestra Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Brno nominována na cenu Anděl mezi zdravotníky.
Za dobu své praxe, která trvá už dlouhých 38 let, zažila v porodnictví řadu zásadních změn.
„Mnoho věcí se zlepšilo, ale stále je toho spousta před námi,“ zdůrazňuje šedesátiletá Kameníková, jež se kromě porodní asistence věnuje i kurzům pro rodičky, výuce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně a výzkumu.
Těhotenství není nemoc, u běžného porodu nemá lékař co dělat, říká šéf porodnice |
V porodnictví si zakládá na individuálním přístupu. „Velkým tématem je důraz na intimitu a důstojnost. Na naší klinice se hlavně snažíme vytvořit ženám pozitivní zážitek,“ říká. Podle Kameníkové je nejdůležitější, aby nastávající maminka byla správně seznámena s informacemi o porodu, vyšetřeních a samotné nemocnici. „Musíme ženám vše slušně vysvětlit tak, abychom je nevystrašily, ale ani je neuvedly v omyl – co se bude dít teď a proč a co budeme dělat a jak. Nic nejde udělat bez souhlasu rodičů,“ podotýká Kameníková.
Ženy často přicházejí s různými přáními, tedy kde a jak by chtěly rodit. Nicméně ne vždy je možné jim vyhovět. Například u porodu do vody nebo nadstandardního či rodinného pokoje se tak děje kvůli omezeným kapacitám. „Jedná se o přání, ne o plán. U porodu totiž vše naplánovat nejde,“ pousměje se.
Přesto se snaží nastávajícím matkám maximálně naslouchat. „V praxi se děje to, že těhotné ženy chodí svá přání zkonzultovat ještě před porodem. Často pak při rozhovoru s konkrétní rodičkou dojdeme k tomu, že její přání plynula z určitých obav, které ale byly naprosto zbytečné,“ doplňuje sestra.
Důraz na zkušenosti a vědomosti
Její snahou je také starost o duševní pohodu. Psychická podpora by přitom neměla být zaměřena jen na samotnou ženu, ale i její doprovod. V naprosté většině případů jsou totiž u „akce“ otcové nebo jiní rodinní příslušníci a blízcí.
„Velkým nepřítelem porodu je strach, proto je tak důležité poskytnutí psychické a rychlé podpory. A to jak ze strany doprovodu, tak především od porodní asistentky,“ poznamenává. Matky si navíc ve FN Brno mohou vybrat konkrétní pomocnici, která se o ně bude starat už před porodem. Jedná se o službu nemocnice, kterou si však žena hradí sama.
Porodní asistentky nejsou pouhé pomocnice lékařů. Samy vedou porody u fyziologických – bezproblémových – těhotenství. Jen u komplikovanějších případů je přítomný doktor. Svůj brněnský tým Kameníková coby šéfka Centra porodní asistence logicky chválí. „Každá z nás musí být odbornice ve své profesi a stát na dvou nohách – jedna jsou zkušenosti a druhá vědomosti,“ usmívá se.
Porodní asistentka Miloslava Kameníková z FN Brno (2025)
Fungování týmu asistentek a celková atmosféra podle ní hrají obrovskou roli. Dříve se o významu týmové spolupráce mluvilo výrazně méně, Kameníková však razí názor, že by se každá krizová nebo jinak neobvyklá situace měla probrat a reflektovat. Za každý úspěch by se členové týmu zase měli pochválit a stres si „nenosit“ domů.
Porodní asistentky ze zmíněné gynekologicko-porodnické kliniky své zkušenosti předávají při výuce na brněnské lékařské fakultě. A tamní studentky zase často docházejí na oddělení na praxi. Podle Kameníkové se naučí to, co v učebnicích neuvidí. Praktikantky jsou navíc výhodou, pokud některá ze sester odchází do důchodu a je nutné místo zaplnit novou generací.
„Chce to lepší péči po porodu“
Ostatně nové jsou i generace rodiček, jejichž požadavky postupně výrazně mění poskytovanou péči. Kameníková má za téměř čtyři dekády v oboru právo porovnávat. „Dříve ženy neměly možnost do porodu vůbec mluvit, naopak dnes běžně vyjadřují svá přání, téměř každá má s sebou doprovod a po porodu pak dítě celý čas u sebe,“ jmenuje to nejzásadnější.
Prostor pro zlepšení vidí v péči o samotný porodní tým a v komunikaci, s čímž pomáhají různé debaty či workshopy. Nedostatky podle ní zůstávají i v poporodní péči. Hlavně v období šestinedělí, kdy matka po přivedení miminka na svět odchází domů a čeká na kontrolu u lékaře.
Přirozený porod se nemocnice musí učit, často mu staví překážky, říká expertka |
„V Česku máme velmi dobře zajištěnou zdravotní péči o těhotné a rodící ženy, ale v následné péči systém vykazuje určité rezervy. Naší snahou je nabídnout maminkám návaznou poporodní péči v jejich domácím prostředí, která by byla hrazena z veřejného pojištění. Zatím to tak bohužel v praxi není,“ uvádí Kameníková s tím, že v zahraničí už takové návštěvy fungují.
Proces ke zlepšení podle ní nikdy nekončí. „Velmi cenná je pro nás zpětná vazba, na základě níž se daří kultivovat naši péči o rodičky. Jsme rádi za každou, která k nám přijde porodit své dítě,“ uzavírá Kameníková.
