Postoj českých samospráv a úřadů ke stavbě spalovny odpadu u slovenské Skalice prakticky u hranice s Českem je stále silně negativní a zamítavý. Nejostřeji se proti výstavbě staví dotčené obce na Hodonínsku, tedy Hodonín, Strážnice, Rohatec, Petrov a nejbližší Sudoměřice. Stejně jako úřady upozorňují na řadu chybných a chybějících údajů v předložené dokumentaci, vyplývá z dokumentů na Informačním portálu EIA.
Koncem tohoto týdne se měly uskutečnit v Bratislavě na ministerstvu životního prostředí mezistátní konzultace, ale Slováci je z organizačních důvodů zrušili a náhradní termín budou úřady hledat až v příštím roce.
Spalovnu chce postavit slovenská investorská společnost GGES podnikatele Ivana Kmotríka na poli mezi železniční tratí spojující Sudoměřice se Skalicí a Zlatnickým potokem. Proti stavbě se postavily nejen obce na české straně, ale i část obyvatel Skalice a také vedení Trnavského kraje. Politici také upozorňují na nelogičnost, která spočívá v tom, že investor nepočítá s tím, že by se do spalovny vozil odpad z Česka, čímž by bylo její umístění excentrické od zdrojů odpadů.
Od českých samospráv a úřadů zaznívá řada výtek, s nimiž se bude muset investor vypořádat. Podle nich jsou dosud nedostatečně vyhodnocené negativní vlivy na zdraví obyvatel za hranicemi Slovenska, a to s ohledem na kvalitu ovzduší, hluk a zápach. Podle Hodonína půjde 45 procent emisí na českou stranu. Samosprávy a úředníci upozorňují na to, že řada studií je zpracovaná nedostatečně. Jde například o posouzení hydrogeologického režimu, rozptylová studie podle nich pracuje se značnou mírou nejistoty a odhady, chybí vyhodnocení vlivů na chráněná území. Studie také neřeší ohrožení kvality půdy vlivem spadu znečišťujících látek.
Dokumentace také není dostatečná v tom, jak popisuje nakládání s odpadními vodami. Také struktura odpadů na vstupu neodpovídá podle úředníků t tomuto typu zařízení, protože převažují průmyslové a biologicky rozložitelné odpady, které by měly být materiálově využité.
Příhraniční oblasti na Hodonínsku se také posledních více než deset let intenzivně rozvíjejí ve prospěch cestovního ruchu, který souvisí primárně s Baťovým kanálem a který nabízí pro stovky místních pracovní příležitosti. V souvislosti se stavbou spalovny se místní obávají negativních dopadů na turistický ruch.
