Praha má na svém území podle zástupce veřejného ochránce práv Víta Alexandra Schorma kriticky málo pobytových služeb pro lidi s postižením. Velkou část jich provozuje v jiných krajích, jde o polovinu z 28 zařízení v šesti regionech. Od Prahy je dělí od 50 do 170 kilometrů. Pro Pražany, kteří je využívají, to znamená odtržení od rodiny a přátel. Kancelář ombudsmana to dnes uvedla na webu. Reakci pražského magistrátu ČTK zjišťuje.
"Pobytové sociální služby jsou někdy vzdálené od Prahy i desítky kilometrů. Pro rodinu nebo přátele je tak návštěva jejich blízkého během pracovního týdne prakticky nereálná," upozornil zástupce ombudsmana.
Praha provozuje za svými hranicemi podle Schorma 14 z 28 zařízení, jsou v šesti různých krajích. Od Prahy je dělí od 50 do 170 kilometrů, tedy přibližně hodina až 2,5 hodiny cesty autem. To ale podle zástupce ombudsmana odporuje zákonu o sociálních službách, podle kterého musí každý kraj zajistit dostupné sociální služby na svém území.
"V minulosti bylo běžné systematicky vyčleňovat lidi s postižením z velkých měst do odlehlých oblastí. Je však nejvyšší čas tento historický přežitek změnit a zajistit, aby už lidé nemuseli opouštět své domovy a ztrácet tak sociální vazby," uvedl Schorm.
Odlehlost služeb s sebou kromě přetržených vazeb nese i další důsledky. Vede k územní segregaci a diskriminaci lidí s postižení. V zařízení mimo své bydliště mívají méně pracovních, vzdělávacích a volnočasových příležitostí. Služby zároveň často sídlí v zámcích či uzavřených areálech. Už ze své podstaty tak nemohou poskytnout služby, které klientům umožní žít s podporou nezávislý život a být součástí společnosti.
Zástupce ombudsmana proto hlavnímu městu předložil návrh nezbytných opatření. Navrhuje například zastavit investice do nových služeb mimo Prahu, zjistit potřeby současných klientů a zajistit jim komunitní služby na území metropole. Zároveň plánuje společné jednání se zástupci Prahy i ministerstva práce a sociálních věcí. "Nejde jen o to, kde je služba umístěna, ale i o její povahu. Pobytové zařízení má přijít na řadu, až když lidé nemohou s podporou zůstat ve svém přirozeném prostředí," uvedl Schorm.
