„Začali jsme obchodovat se zábavou, abychom se u toho mohli bavit,“ říká Alois Gregor, který je spolu s manželkou Miriam obklopen regály plnými loutek, retro hraček a různých kuriozit, mezi něž patří třeba mimozemšťan v tričku s nápisem „I love Brno“.
Prodejnu s „ptákovinami“ otevřeli symbolicky na apríla. „To je zároveň i Mezinárodní den ptactva, takže ptákoviny,“ vysvětluje Gregorová souvislost s neoficiálním názvem.
Podnikat přitom začali s restaurací na Veveří a stánkem na vánočních trzích s dřevěnými hračkami a puzzle. „Restauraci jsme prodali a hledali prostor, kde bychom měli speciální obchod na puzzle,“ líčí Gregorová.
Úzký obchůdek táhnoucí se do patra na náměstí Svobody se zdál ideální. „Říkají nám, že jsme jako z Harryho Pottera. Zvenku vypadáme malí, ale jak vejdou dovnitř, jsou v šoku,“ popisuje reakce zákazníků. Místo má však i temnější stránku. „Někdy tady straší, dole bývala mučírna. Ráno přijdete a věci jsou vypadané z regálu.“
Dnes má obchod tři patra. V suterénu se prodává víc než dva tisíce motivů puzzle, v přízemí suvenýry a hračky, v patře pak masky, kouzelnické rekvizity a divadelní propriety. „Jezdí k nám i ochotníci nebo školy,“ podotýká Gregorová.
Podle majitelů šlo vždy o kombinaci hravosti a schopnosti reagovat na to, co lidé chtějí. A tak k dřevěným hračkám přibyl i fekální humor. „Jako největší kuriozita se prodávají veškeré typy hovínek. To je bezpochyby na prvním místě,“ sděluje Gregor. „A na Vánoce i model hovnocucu,“ dodává jeho žena.
Obchod nefunguje pouze jako zdroj žertů, ale často slouží i jako poslední záchrana pro ty, kteří marně hledají specifické zboží. „Jednou v srpnu přišel pán, že jede na expedici do Grónska a hledá po celém Brně pyrotechniku na lední medvědy,“ vzpomíná Gregorová.
V masce dědy Mráze se nedá kouřit
Po letech si majitelé vyzkoušeli, že prodat se dá opravdu všechno. „Jeden pán na náměstí vytahoval dlažební kostky, tak jsem jednu pokreslil a ze srandy dal do regálu. Přišel turista z Izraele a chtěl si kostku doopravdy koupit,“ odhaluje Gregor.
Zatímco mluví, vkročí zákazník hledající masku Dědy Mráze. Majitel seběhne ze schodů s maskou v ruce. „V tom ale nemůžu kouřit,“ stěžuje si náročný klient.
Nejčastěji prý přicházejí turisté. „Do prodejny se nacpou i celé zájezdy,“ glosuje Gregorová. V sezoně tak prodají i stovky magnetů za den. „Původně nás to vůbec nenapadlo a dnes nás to živí,“ zmiňuje.
V posledních letech se však atmosféra mění. „Často chodí lidi, kteří ukazují na mobilu, že shání tohle a za tuhle cenu, a už je vůbec nezajímá, co máme v obchodě,“ stýská si Gregor. Frustrace vyústila až v ceduli umístěnou ve výloze s následujícím textem: „Protože jste si nás nevážili, bude tu od 1. 3. pobočka TEMU. Přejeme příjemné nakupování těch jejich jedovatých sraček…“
„Chtěli jsme nastavit zrcadlo a udělat osvětu, aby se lidi zamysleli,“ vysvětluje Gregorová ostřejší slovník. „Slovo sra*ka se nám sice nelíbilo, ale nešlo to jinak. Napsat ‚jedovatých dreků‘ by nemělo ten správný kontext a grády,“ míní.
Poslední „čínské“ Vánoce s Temu? Globální obchod se láme, míní experti![]() |
Pro jejího muže přitom nikdy nešlo jen o byznys, ale hlavně o zábavu. Vzpomíná na doby, kdy pro pobavení kolemjdoucích neváhal udělat kdeco. „Kolikrát jsem vyšel i v masce Batmana na koloběžce,“ říká s nostalgií. „Teď už víme, že během dne přijde spousta otrávených lidí, co nás zdržují hledáním produktů z Temu. Proto nás ta hezká práce přestává bavit.“
Definitivní verdikt o budoucnosti obchodu zatím nepadl, manželé si dali čas na rozmyšlenou do 1. března. Rozhodnutí jim paradoxně komplikuje obrovská vlna solidarity, která se po zveřejnění fotografie jejich výlohy na Facebooku zvedla. „Volají nám divadelníci, skauti i školy z celé Moravy a přemlouvají nás, že jim to nemůžeme udělat. Že jsme pro ně kultovní obchod,“ povídá Gregorová.
Její manžel má přitom jasnou filosofii. „Nejsme obchod pro hlupáky a pro lidi, co nevyjdou s penězi. Do zážitkového obchodu se zábavou by neměl chodit člověk, co nerozumí vtipu,“ hlásí.


























