Možnost ztišení a uklidnění u svíček a staročeských zpěvů nabízí křesťanská tradice rorátních mší. Takzvané roráty se konají v adventu v brzkých ranních hodinách, nejlépe ještě před svítáním. Dnes se například věřící sešli v komorní atmosféře v 6:30 v minoritském kostele svatých Janů v centru Brna, mši sloužil kvadrián Petr Macháček. Tradici udržuje také řada dalších kostelů v brněnské diecézi.
"Tradice rorátních mší ke křesťanskému prožívání adventního času neodmyslitelně patří. V minulosti lidé advent trávili i jinak než zařizováním, sháněním vánočních dárků a dalšími věcmi, které jsou dnes součástí každoročního předvánočního shonu," uvedl biskupský vikář pro pastoraci a vzdělávání Pavel Šenkyřík.
Advent pro věřící znamenal období očekávání, ztišení i odříkání, zkrátka postní čas. "Ani na jižní Moravě se v tomto období nekonaly žádné veselice, a lidé tak chodili dříve spát. S tím pak bylo spjato i brzké vstávání na roráty," doplnil Šenkyřík.
V minoritském kostele se rorátní mše svaté se staročeskými zpěvy konají v adventu vždy od pondělí do pátku v 6:30 a v sobotu v 8:00. Výjimkou je pondělí 9. a úterý 10. prosince. Právě na 10. prosince totiž připadá svátek a slavnost Panny Marie Loretánské, a tedy hlavní pouť k brněnské Loretě, která je součástí minoritského klášterního areálu.
Rorátní mše bývají krátké, obvykle trvají kolem půl hodiny. Jde o starou tradici, počínající možná už v době Karla IV. Původně šlo o votivní mše ke cti Panny Marie v adventní době, provázené liturgickými zpěvy. Název je odvozený od zpěvu, který začíná slovy Rorate coeli desuper, tedy "rosu dejte, nebesa, shůry".
