Ruský občan Ruben Tatuljan neuspěl s ústavní stížností, a zůstává tak zařazený v české evidenci nežádoucích osob i schengenském informačním systému. Jeho přítomnost by podle verdiktu mohla ohrozit bezpečnost státu pácháním trestné činnosti násilného rázu, vazbami na zločinecké podsvětí a činnostmi ohrožujícími demokratické základy státu. Ústavní soud (ÚS) stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení.
Podnikatel s přezdívkou Robson je také na sankčních seznamech kvůli možnému napojení na ruské podsvětí. Narodil se v Soči, působil kromě Ruska také v Arménii. Mezinárodní sankční databáze u jeho jména uvádějí dubajskou adresu.
Zařazení v evidenci nežádoucích osob v praxi znamená, že Tatuljan nemůže ani do Česka, ani do jiné země schengenského prostoru. Muž dlouhodobě usiluje o vymazání. Městský soud v Praze mu loni nevyhověl, proto podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Zpochybnil trvání důvodů pro zařazení do obou databází i věrohodnost a přesvědčivost utajovaných informací, na kterých rozhodnutí stojí.
NSS prostudoval utajovanou část spisu a informace poskytnuté Národní centrálou proti organizovanému zločinu, nenašel však důvod k zásahu. "Opodstatněnost obav ze stěžovatelova jednání proti zájmům ČR a členských států schengenského systému nezeslábla ani plynutím času: informace o stěžovateli jsou průběžně aktualizovány a riziko plynoucí z jeho jednání je stále vysoké," stojí v rozsudku NSS, který povahu bezpečnostní hrozby nekonkretizoval.
V následné ústavní stížnosti poukazoval Tatuljan právě na to, že úřady a soudy mu nesdělily podstatu utajované informace. Námitku ale vznesl poprvé až v ústavní stížnosti, což je nepřípustné. "Stěžovatel musí vyčerpat veškerou ústavně významnou argumentaci již v řízení před orgány, které vydaly napadená rozhodnutí; svoji argumentační liknavost nemůže dohánět až v řízení před Ústavním soudem," konstatovali nyní ústavní soudci.
Média v roce 2017 informovala, že se Tatuljan účastnil v Karlových Varech schůzky údajných kmotrů mafie z postsovětských zemí. Policie tehdy ČTK potvrdila, že mezi kontrolovanými byl i Tatuljan, který ale předložil diplomatický pas, a tak nebyl zadržen ani omezen na svobodě. Tatuljan to tehdy v arménských médiích označil za fámu.
