Míst je v jihomoravských školách a školkách podle jejich zřizovatelů dostatek, některé chystají projekty na jejich navýšení. Za priority označily oslovené radnice třeba modernizaci vybavení škol, podporu talentovaných žáků, spolupráci mezi školami, dostatek školních psychologů nebo bezpečnost. Některým školám však problémy přináší vysoká administrativní zátěž, vyplývá z ankety ČTK mezi jihomoravskými městy.
Za dostatečné považují kapacity škol třeba ve Znojmě či Tišnově na Brněnsku. V Brně je podle radní pro školství Ireny Matonohové (STAN) spíše ojedinělé, že by se dítě nedostalo na spádovou školu. "Určitý přetlak přihlášek evidujeme na některých školách v městské části Brno-střed nebo v lokalitách, kde probíhá intenzivní bytová výstavba," uvedla Matonohová.
To potvrdil i místostarosta Brna-střed Martin Vrubel (KDU-ČSL). Vysoká poptávka je podle něj po základních školách v centru města. "Souvisí to zejména s nástupem silných ročníků a částečně válkou na Ukrajině či takzvanou spádovou turistikou," řekl Vrubel.
Že by jihomoravská města zřizovala dětské skupiny, je spíše výjimkou. S ohledem na dostačující kapacity to většinou nevnímají jako potřebné. "Dětské skupiny byly městem zřizovány v období pandemie covidu jako reakce na mimořádnou situaci. V současné době je město již nezřizuje," řekla mluvčí Znojma Petra Šuláková. Mnohde je však zajišťují externí poskytovatelé, což radnice vítají.
Zapojení do svazkové školy neplánuje Znojmo, síť škol zřizovaných městem považuje za dostatečnou. Naopak do přípravy projektu svazkové ZŠ Venkov je zapojen Tišnov, uvedla mluvčí radnice Kateřina Šikulová. Svazková škola by měla vzniknout i ve Slavkově u Brna na Vyškovsku, a to pro šest obcí s celkovou kapacitou 540 míst.
Kromě zajištění dostatku míst jsou pro radnice stěžejní další oblasti. "Za důležité město považuje rozšíření poradenských center ve školách, podporu duševního zdraví a psychologickou pomoc pedagogům i žákům," uvedla Šikulová. Pro Znojmo je to třeba bezpečnost, podpora talentovaných žáků nebo psychická pohoda žáků a pedagogů. Brno-střed chce podle místostarosty Vrubela pozornost věnovat podpoře dětí z méně podnětného prostředí. Do budoucna zůstává pro zřizovatele prioritou také zajištění dostatku školních psychologů, spolupráce mezi školami, měření klimatu nebo vzdělávání pedagogů.
Některá města mají vypracované strategické dokumenty, kterými se při rozvoji školství řídí. Za překážky při dosahování cílů však někteří označují vysokou administrativní zátěž nebo legislativní změny bez dostatečné a včasné komunikace se samosprávami. "Významnou výzvou je také přenášení dalších povinností na zřizovatele, zejména v oblasti financování nepedagogických pracovníků," řekla mluvčí Znojma Šuláková.
