O záchranu roky chátrajícího bývalého pivovaru ze 16. století usiluje v Kyjově na Hodonínsku skupina místních. Chtějí, aby město jakožto vlastník vybudovalo novou, třeba i dočasnou střechu nebo vyčistilo sklepy, a zabránilo tak další degradaci. ČTK to řekl Matěj Černý, který v sobotu se svou ženou architektkou Martinou pořádá pro získání podpory veřejnosti výstavu fotografií historické budovy. Věří, že se podaří vytvořit tlak na vedení města, které nyní do oprav investovat nemíní.
Výroba piva skončila v areálu v roce 1966. Od té doby objekt chátrá, což se podepsalo na jeho současném stavebně technickém stavu. "Pod budovou se nachází rozsáhlé sklepy s valenými a křížovými klenbami. Můžeme předpokládat, že tato část, i když opakovaně přestavovaná, je nejstarší částí pivovaru. Podle statického posudku jsou sklepy mechanicky poškozené a vykazují zvýšenou vlhkost, kvůli které degraduje zeď. Vlhkost se přenáší i do nosných obvodových stěn. Dřevěné stropy a krovy, do kterých zatéká, jsou v havarijním stavu," uvedli manželé Černí, kteří se o osud jedné z nejstarších budov ve městě zajímají dlouhodobě. Podle nich město nechalo objekt od koupení před několika lety jen dál chátrat a obávají se okamžiku, kdy nepůjde zachránit nic.
Město nechalo zpracovat dokumentaci k demolici stavby, o čemž zatím nerozhodlo. "Posudek statika říká, že budova je ve velmi špatném stavu a jediné, co stojí za zachování, jsou obvodové zdi a sklepy. Dokud ale nevybereme partnera, s kterým budeme lokalitu rozvíjet, nelze o budoucnosti pivovaru rozhodnout," řekl ČTK v lednu místostarosta Daniel Čmelík (Sedmadvacítka nezávislých). Od té doby se spolupráce s někým dalším příliš neposunula. "Ve vedení jsme se shodli, že pokud by se našel zájemce, který by chtěl budovu opravit za vlastní finance a využít ji k smysluplnému účelu, je město ochotno budovu poskytnout k dlouhodobému pronájmu," uvedl nyní. Město o opravě také uvažovalo, ale peníze raději dá na jiné investice. "Pro využití pivovaru nemá náplň," dodal.
Černí nicméně věří, že osud pivovaru dokáží zvrátit, třeba sobotní akcí zahrnující fotografie i vyjádření odborníků. Opírají se kromě jiného o vyjádření památkářů, byť nejde o kulturní památku. "Historická, urbanistická i stavební hodnota posledních dodnes stojících budov hospodářského okrsku, jehož je pivovar součástí, je dle našeho názoru nesporná, a to zejména z důvodu stáří areálu, typičnosti jeho dochovaných prvků, ale i historické definici konkrétního místa," uvedl ředitel brněnské pobočky Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha. Připomněl, že bývalé industriální areály některé obce i soukromníci přeměňují na objekty občanského vybavení, ale i služeb či bydlení. Jako nejvýznamnější příklady obnovy zmínil pivovar v Lobči nebo ve Znojmě.
V areálu, kde šla již dříve k zemi bývalé mlékárna, chce město vybudovat dosud chybějící družstevní bydlení. "Nyní pracujeme na finální podobě architektonické studie. V listopadu bude veřejné představení a debata s občany o podobě projektu. Následně začneme pracovat na projektu ke stavebnímu povolení," sdělil Čmelík. Případná demolice pivovaru by nastala v návaznosti na uskutečnění projektu družstevních bytů.
