Na Slunci se objevila mimořádně velká skvrna, kterou lze v těchto dnech spatřit i pouhým okem. Aktivní oblast s označením 4294–4296 tvoří dvě výrazné tmavé části a dohromady pokrývá asi dvě tisíciny slunečního povrchu. Je dlouhá zhruba 180 tisíc kilometrů, takže patří k největším útvarům za posledních deset let. „Je opravdu velká, netradičně,“ upozorňuje ředitel Hvězdárny a planetária Jiří Dušek.
Díky rotaci Slunce bude skvrna v následujících dnech vidět stále lépe. Pozorovat ji lze až do konce týdne, pokud vyjde počasí. Astronomové ale varují před pohledem na Slunce bez ochrany. Přímé světlo může totiž poškodit zrak.
Dá se čekat polární záře
Nejbezpečnější jsou certifikované brýle určené k pozorování zatmění. Zachytí téměř veškeré škodlivé záření a propustí jen malé množství světla. Stojí jen desítky korun a jsou běžně dostupné. Alternativou je tmavý svářečský filtr číslo 14, případně improvizované pomůcky, jako je začouzené sklíčko. Pomůže i hustá oblačnost nebo nízká poloha Slunce při východu či západu.
Unikátní polární záře byla k vidění i v České republice. (12. listopadu 2025)
Sluneční skvrny jsou chladnější místa ve fotosféře, tedy ve viditelné vrstvě Slunce. Zatímco povrch má teplotu kolem 6000 °C, ve skvrnách klesá asi na 4000 °C. Kvůli kontrastu se jeví tmavé, i když stále žhnou žárem vyšším než většina pozemských materiálů. Jejich vznik souvisí s poruchami magnetického pole, které mění proudění plazmatu na povrchu hvězdy.
„Se skvrnami se pojí i různé bouřlivé jevy a reakce, lze tedy čekat například intenzivnější polární záře,“ podotýká Dušek.
Částice slunečního větru tedy poté padají k severnímu či jižnímu magnetickému pólu a ve výšce několika set kilometrů rozsvítí polární záři. Její barvu i jas ovlivňuje hustota slunečního větru, zemské atmosféry a chemické složení okolního prostředí. Nejnápadnější barevné odstíny zelené (vlnová délka 558 nm) a červené (630 nm) mají na svědomí excitované atomy kyslíku či dusíku.
