Rudá barva na rukou Edvarda Beneše podle aktivistů symbolizuje nejen mrtvé při odsunu sudetských Němců po druhé světové válce, ale také oběti politických kroků prezidenta, konkrétně jeho paktování s českými i sovětskými komunisty.
 |
„Na rukou Beneše ulpěla krev 23 tisíc československých občanů, kteří byli násilně odvlečeni do sovětských gulagů. Beneš se jich nezastal. Další českoslovenští občané byli vylikvidováni do německojazyčných zemí,“ prohlásil mluvčí „nezávislé skupiny moravských aktivistů“ Tomáš Kočko. „Byl to právník, který přihlížel bezpráví. V každé zlomové politické situaci se rozhodl špatně,“ doplnil.
Aktivisté, kteří se při aktu sešli čtyři, požadují konec uctívání Beneše veřejnými institucemi a obnovu důstojného postavení Moravy.
Kdyby Masaryk viděl, co Beneš udělal ze státu, zabil by ho, říká Pavel Kosatík |
„Beneš osobně stál za řadou politických kroků, které zničily život mnoha lidí v Československu. Stačí se podívat na jeho prezidentské dekrety,“ zmínil Kočko, který připomněl Benešův výrok, že německý problém se musí „vylikvidovat“, což podle něj připomíná takzvané konečné řešení židovské otázky.
„Kdo je komunista, je lhář,“ kál se Beneš
Výtek k nástupci Tomáše Garrigua Masaryka má však víc. „Vždyť Beneš okradl mnoho našich lidí tím, že nechal znárodnit jejich majetek. Mstil se svým politickým oponentům, uzavřel pakt s českými i sovětskými komunisty,“ vypočítal Kočko.
Aktivisté vedle kritiky Beneše vyzývají k odstranění jeho sochy odhalené teprve v roce 2010. „Edvard Beneš nemá s Masarykovou univerzitou a Brnem prakticky nic společného. Umístění je přinejmenším nevhodné,“ uvedl Kočko. Socha by se podle něj měla přesunout do parku Psychiatrické nemocnice v brněnských Černovicích. Tam se nachází socha císaře Josefa II., která by se před právnickou fakultu hodila víc.
Sudetoněmecký sjezd: policie nasadí desítky lidí, zná už autory některých výhrůžek |
Moravisté se vymezili také proti usnesení Poslanecké sněmovny, které odsoudilo konání sudetoněmeckého sjezdu v Brně. „Praha chce rušit akci v Brně, tak nějak po benešovsku. Přitom jde v podstatě o sousedské setkání. Zbytečná hysterie,“ uzavřel Kočko.
Sám Beneš na sklonku života své naivity směrem ke komunistům litoval. „Dlouho jsem věřil, že alespoň (Klement) Gottwald mi nelže, ale nyní vidím, že lžou všichni bez výjimky. Kdo je komunista, je lhář – je to společný rys všech komunistů, a zejména těch ruských. Mou největší chybou bylo, že jsem doposledka odmítal věřit, že mne i Stalin chladnokrevně a cynicky obelhával,“ řekl prezident po komunistickém převratu v únoru 1948.
