Městský soud v Brně bude po několika měsících znovu jednat o vazbě pro Tomáše Jiřikovského, ve které je v souvislosti s bitcoinovou kauzou. Žalobce navrhl jej v ní ponechat. ČTK to dnes řekla mluvčí soudu Petra Láníčková. Soud musí vazbu projednávat každé tři měsíce. Vazební zasedání je nařízeno na 11. prosince.
Soud návrh žalobce eviduje čerstvě, soudce dnes vazební zasedání nařídil. "Pan Jiřikovský na tento návrh reagovat nemusí, je pouze na něm, zda si návrh sám podá nebo ne, naopak státní zástupce ve lhůtě návrh podat musí podle paragrafu 72 odstavce 1, 2 trestního řádu, jinak by musel být obviněný propuštěn na svobodu. Vazební zasedání soud svolávat nemusí, pokud na tom obviněný netrvá nebo není třeba jeho slyšení," upřesnila mluvčí.
Městský soud poslal Jiřikovského do vazby 17. srpna. Jiřikovský proti tomu podal stížnost, která ale neměla odkladný účinek. Krajský soud ve věci rozhodoval 19. září, a to tzv. od stolu, tedy nenařídil ve věci žádné jednání. Stížnost Jiřikovského zamítl.
Vazbu pro muže z bitcoinové kauzy požadovala státní zástupkyně. Návrh zdůvodnila obavami z útěku, maření objasňování skutečností a opakování trestné činnosti, tedy všemi třemi body trestního řádu, kterými může být obviněný vzat do vazby. Městský soud Jiřikovského v létě poslal do vazby pro všechny tři důvody. Státní zástupkyně se práva na podání stížnosti vzdala.
Policie Jiřikovského zadržela v jeho domě v Břeclavi 14. srpna, o dva dny později jej obvinila pro dva skutky legalizace výnosů z trestné činnosti. Staly se v roce 2015 a letos. Podle policie zastíral původ bitcoinů z trestné činnosti. Letošní skutek se týká i daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti.
Kauza se týká přijetí miliardového daru ministerstvem spravedlnosti od Jiřikovského, který byl už dříve odsouzen za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Pavel Blažek (dříve ODS) kvůli tomu rezignoval na svou funkci, i když tvrdí, že se přijetím daru ničeho nezákonného nedopustil. Podle auditu, který zadala Blažkova ministerská nástupkyně Eva Decroix (ODS), ministerstvo neprovedlo povinnou předběžnou kontrolu původu kryptoměny podle zákona o finanční kontrole a v rozporu s interními předpisy si nevyžádalo a nezpracovalo komplexní právní stanovisko ke smlouvě.
