Krajský soud v Brně dnes uloil v korupční kauze Stoka Samanu El-Talabanimu souhrnný trest tři roky vězení a peněitý trest 800.000 korun. Soud schválil jeho dohodu o vině a trestu, kterou uzavřel se státním zástupcem. Trest je mírnějí, ne který mu soud uloil v roce 2022. Jde o poslední, jedenáctou schválenou dohodu v kauze údajného ovlivňování zakázek v městské části Brno-střed. Rozhodnutí je pravomocné. Kauza jako taková jetě ale nekončí, případ dvou z obalovaných, kteří vinu popírají, soud dnes odročil na březen. Obalobě čelilo původně 11 lidí a dvě firmy.
Spolupracujícímu obviněnému El-Talabanimu soud uloil trest za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a přijetí úplatku i za účast v organizované zločinecké skupině. Kromě trestu vězení a peněitého trestu mu uloil i desetiletý zákaz výkonu funkce ve statutárním orgánu. Podobně jako u větiny dalích ji odsouzených je trest o něco mírnějí proti roku 2022. Tehdy El-Talabanimu soud uloil est let vězení, peněitý trest milion korun a takté desetiletý zákaz výkonu funkce ve statutárních orgánech. Rozsudek později po odvoláních zruil vrchní soud, krajský soud se tak kauzou od loňského prosince zabývá znovu.
U v prosinci soud schválil v kauze Stoka deset dohod o vině a trestu, včetně dohody místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího vachuly (dříve ANO), který byl podle alobce hlavou organizované skupiny. Soud mu uloil sedm let a osm měsíců vězení. Rozhodl také o propadnutí části vachulova majetku za miliony korun.
V kauze jetě zbývá věc obalovaných podnikatelů Ivana Trunečky a Petra Kaláka, kteří neuzavřeli dohodu se státním zástupcem. Oba vinu popírají. V původním rozhodnutí v roce 2022 je soud viny zprostil, rozsudek ale zruil vrchní soud. V jejich části jde o podezření z korupce v městských firmách jako Teplárny Brno či SAKO, kdy podle El-Talabaniho tento systém řídil Trunečka, který korupční peníze předával Kalákovi a ten následně El-Talabanimu.
Korupce na radnici městské části Brno-střed se podle alobců organizovaně odehrávala při zadávání veřejných zakázek v letech 2015 a 2019. Podle rozsudků lo o organizovanou skupinu s respektováním hierarchie, její činnost směřovala k zadávání veřejných zakázek a poskytování neveřejných informací vybraným společnostem, které za tyto informace poskytovaly předem smluvený úplatek. Nejčastěji lo o deset procent z ceny zakázky. Zmanipulované zakázky byly asi za čtvrt miliardy korun, obalovaní údajně získali na úplatcích desítky milionů.
