Městský soud v Brně se dnes začal zabývat žalobou Židovské obce Brno na určení vlastnického práva k budově bývalého spolkového domu na adrese Koliště 45. Židovská obec tvrdí, že utrpěla majetkovou křivdu, když kupní smlouva z roku 1957, na jejímž základě získal dům stát, byla neplatná. U soudu se domáhá nápravy. Podle zástupce státu smír není možný, navrhl zamítnutí žaloby s tím, že majetkové nároky již byly v minulosti vypořádány. Spor bude u soudu pokračovat i v dalších termínech.
Právní zástupce židovské obce Pavel Kandalec zdůraznil, že současná určovací žaloba je jedinou cestou, jak trvající křivdu napravit, protože předchozí restituční řízení neuspěla. Objekt podle něj propadl mezerou v legislativě. "Je to naprosto ojedinělá situace, která není podobná žádné jiné kauze. Situace spolkového domu na Kolišti propadla jakousi mezerou mezi dvěma restitučními předpisy. Zákonodárce na tuto velmi specifickou situaci nepamatoval," řekl Kandalec.
Žalobce zároveň rozporuje tvrzení, že obec dům po válce plnohodnotně užívala nebo jej v roce 1957 prodala svobodně. "Nacisté tu nemovitost uchvátili v roce 1941. Ona byla velmi formálně vrácena židovské obci v roce 1946, ale reálně jí vrácena nebyla vůbec, obec nezískala ani klíče. Už v té době tam sídlil Sbor národní bezpečnosti, posléze vojenská posádka. Ten následný prodej byl fakticky vynucený," uvedl Kandalec.
Žalovanou stranou je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který budovu jako dlouho nevyužívanou spravuje. Zástupce úřadu Roman Růžička uvedl, že smír není možný, navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal mimo jiné na judikaturu Ústavního soudu z roku 2005, podle níž nelze obecnými žalobami obcházet restituční předpisy, a zdůraznil, že majetkové nároky byly v minulosti finančně vypořádány.
Současná žaloba představuje nový pokus o zpochybnění vlastnického práva státu. Žalobci argumentují i dřívějším odlišným stanoviskem bývalého ústavního soudce Jiřího Zemánka, podle něhož by stát neměl profitovat z protiprávního stavu vyvolaného v 50. letech.
