Řada zemědělců letos hlásí výrazně nižší úrodu, což je patrné zejména na vyprahlé jižní Moravě. Na vině jsou vysoké teploty, málo dešťů a s tím spojené sucho. Velký problém nastal hlavně u kukuřice, vojtěšky a sena, tedy krmiva pro zemědělská zvířata.
„Někteří chovatelé jsou proto nuceni nakupovat seno až za trojnásobek běžné ceny, často i ze zahraničí, například z Polska. Další zvažují či dokonce už realizují kroky směřující k redukci stád, protože se kromě nedostatku krmení zároveň výrazně snížila výkupní cena mléka a v posledních týdnech i hovězího masa,“ popisuje situaci ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát.
Snižování stád přitom v reálu znamená odprodej a v krajních případech i jatka. Tak postupují třeba v Agrodružstvu Miroslav na Znojemsku. „Už jsme vybrali některé jalovice a nabídli je k prodeji. Moc zájem o ně ale není. Také jsme zrušili výkrm mladých býků, které pošleme na jatka. Tam je ale problém i nízká cena masa, protože do Polska mají jezdit lodě naložené masem z Jižní Ameriky a polská jatka tak přestala vykupovat,“ říká hlavní agronom Martin Šťastný, jenž má kravín v Miroslavi na starosti.
Jižní Morava teď připomíná spíš poušť. Krajina je doslova spálená, usychají i keře |
Ekonomická ztráta se podle něj projeví až příští rok. „Teď sice něco na prodeji vyděláme, ale do budoucna jde o ztrátový krok, protože býci jsou nyní menší a tím pádem za ně bude i nižší cena než po vykrmení,“ dodává.
Důvodem tohoto postupu je právě špatná úroda plodin potřebných pro objemná krmiva. „Přestože pěstujeme i rostliny, jež mají tepla lépe zvládat, výnos je špatný. Třeba u vojtěšky jsme udělali jen první seč, část druhé a sklidili asi dvě třetiny. Jediné štěstí je, že máme poměrně velkou zásobu z loňského roku, ale i tak nám bude asi deset procent chybět,“ vypočítává Šťastný s tím, že u kukuřice je propad ještě výrazně horší. „Na poli po sklizni hrachu jsme se pokusili ještě zasadit jiné plodiny, kterými by šla ztráta nahradit, třeba čirok, ale kvůli nepříznivému počasí ani ty nevyrostly dobře,“ posteskne si.
20. července 2026 |
Problém mají i v Bonagru v Blažovicích na Brněnsku, kde si taktéž pěstují své vlastní plodiny pro krmení hospodářských zvířat. „Situace není nejlepší. Kukuřice, která je hlavní plodinou směsi krmné dávky, usychá, palice jsou nevyvinuté, bude mít méně škrobu a obecně očekáváme výrazně nižší výnos,“ popisuje vedoucí živočišné výroby Zdeněk Vala.
Snižovat stavy tu ale zatím nechtějí. „Máme ještě nějaké zásoby z minulého roku, které nám v této situaci pomohou. Ty ale samozřejmě nejsou bezedné, takže si pak zkrátka budeme muset poradit a sestavit stravu tak, abychom vyšli,“ krčí rameny.
Přijde pomoc od ministerstva
Stejnou situaci řeší také ve Svornosti Těmice na Hodonínsku, propad úrody očekávají asi o 25 až 40 procent. Tady ale zatím o jatkách nebo prodeji neuvažují, místo toho se rozhodli krmivo dokoupit.
Vyprahlá jižní Morava se zmítá v požárech, zlepšení situace je v nedohlednu |
Šťastný a Vala se však shodují, že pro ně tato volba kvůli vysokým cenám není. „Problém je, že nemáme pastvu, protože v podmínkách suché jižní Moravy je to těžké. Nicméně tam, kde ji mají, zejména v podhůří, se jim to vyplatí. Berou totiž velmi vysoké dotace podmíněné minimálním počtem krav na pastvě, takže pokud by museli snižovat stavy, pak už tuto podmínku nemusí splnit a o peníze přijdou. A ta částka je tak vysoká, že nákup drahého krmiva se jim vyplatí víc než dotace ztratit,“ poukazuje Šťastný.
Přestože jižní Morava patří k nejzasaženějším regionům, situace je podobná u mnoha zemědělců po celé republice. Český svaz chovatelů masného skotu proto apeloval na ministerstvo zemědělství s žádostí o pomoc. „Je důležité, aby chovatelé nebyli postaveni před problém, že dobytek nemají jak ukrmit, a aby se situaci podařilo přečkat a nedocházelo k nějakému masivnímu rušení chovů,“ podotýká ředitel Malát.
A částečně se zadařilo. „Už v červnu jsme přistoupili ke zmírnění některých dotačních podmínek pro nejvíce postižené farmáře. Dopady sucha na zemědělce a chovatele pečlivě sledujeme. Jednotlivé případy budeme posuzovat individuálně na základě konkrétní situace podniku,“ popisuje mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
Stejný přístup uplatní také při žádostech ekologických zemědělců o výjimku pro využití konvenčních objemných krmiv. Oznámení mohou chovatelé podávat prostřednictvím Portálu farmáře, přičemž podrobné metodické pokyny zveřejní Státní zemědělský intervenční fond v nejbližších týdnech.
Vyčerpáte nám vodojem, varují obce. O více než měsíc dříve začínají platit zákazy |
Navíc to nejsou pouze chovatelé skotu, kteří trpí kvůli nedostatku krmiva. Sucho zasahuje také jiná zvířata, například Biofarma v Ivančicích na Brněnsku zveřejnila, že má málo sena, a tak musí rozprodat své stádo koz. A problém mají i drůbežáři, které zase trápí nedostatek slámy.
„Ta je využívána u podestýlkových chovů. Řešením je její větší drcení pro menší spotřebu nebo využití nějakých alternativních plodin,“ nastiňuje postup předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
