Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost státního zástupce z Ústí nad Labem Martina Vlčka, jenž dostal od nadřízených písemnou výtku za neuctivé chování. Ve stížnosti poukazoval hlavně na procesní pochybení, avšak soud ji považoval za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení, které je dostupné v databázi soudu.
"Obecné soudy postup vedoucí k udělení výtky přezkoumaly, vypořádaly námitky stěžovatele a dospěly k závěru, že tento postup byl v souladu se zákonem. ÚS na tomto závěru ani jeho odůvodnění nespatřuje nic protiústavního," stojí v usnesení.
Případem se už dříve zabývaly správní soudy, které zdůraznily, že státní zástupci jistě mají právo na svobodu projevu, včetně kritiky kolegů. Musí se však udržet v mezích slušnosti. "Lze od nich oprávněně očekávat, že budou svou svobodu projevu užívat zdrženlivě tak, aby nemohla být ohrožena nestrannost a vážnost funkce státního zástupce či státního zastupitelství," rozhodl Nejvyšší správní soud (NSS).
Dvě události, které vedly k písemné výtce, se odehrály v roce 2022. První incident spočíval v tom, že se Vlček údajně choval hrubě k vedoucímu oddělení trestního řízení, který za ním přišel s organizačním dotazem. Podle rozsudku mu například řekl, že "ti dva pánové z vedení ho nezajímají" a "že na to sere". Nakonec doplnil, ať vedoucí "vypadne", aby mu nemusel říct, že je "kokot".
Jindy Vlček v interní komunikaci adresované kanceláři psal o očekávaných "šikanózních zásazích" ze strany tehdejšího náměstka ústeckého krajského státního zastupitelství Dana Anděla a stavěl se proti jeho dříve vydanému pokynu.
Vlček podle písemné výtky porušil povinnost zachovávat náležitou úctu k ostatním státním zástupcům, stejně jako zásady zdvořilého a slušného chování. Následně podal žalobu, ve které poukazoval hlavně na procesní vady. Tvrdil, že se nemohl ke stížnostem na svou osobu náležitě vyjádřit a uplatnit svá práva. Nadřízení vůči němu údajně od počátku postupovali tendenčně a předpojatě.
Krajský soud v Ústí nad Labem žalobu zamítl, stejným způsobem NSS naložil s kasační stížností. NSS pokládal za prokázané, že Vlček skutečně nadával nadřízenému státnímu zástupci. Výtka není podle NSS rozhodnutím ve smyslu správního řádu, má blíže k neformálním nástrojům manažerského řízení. Proces, který předchází udělení výtky, tak nemusí být natolik formalizovaný. Postačí dodržet základní zásady, včetně prostoru k vyjádření, který Vlček podle NSS dostal.
"Základní zásady činnosti správních orgánů při jejím ukládání respektovány byly, stěžovatel se s podstatnými podklady pro vytýkané jednání mohl seznámit, učinil tak a také se k některým z nich vyjádřil," potvrdil nyní ÚS.
