Ústavní soud (ÚS) příští týden ve středu vyhlásí, jak rozhodl o stížnosti dívky, kterou opakovaně znásilňoval otčím a dostal za to podmínku. Dívka stížnost podala z pozice poškozené, domáhá se například práva na účinné vyšetřování. Od jednoho z tříčlenných senátů převzalo stížnost plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Ve hře je tedy výsledek s obecnějším přesahem, případně i změna judikatury. Veřejné vyhlášení nálezu, který by se měl týkat práv poškozených v trestním řízení, svolal soudce zpravodaj Tomáš Langášek, termín oznámil na webu soudu.
Kauza vzbudila kritiku a protesty. Týká se muže odsouzeného za znásilnění a výrobu dětské pornografie. Otčím si nezletilou dívku natočil při intimním styku, poté ji skoro rok a půl až pětkrát týdně nutil k sexu. Před Okresním soudem ve Vyškově prohlásil vinu, Krajský soud v Brně tak už přezkoumával jen výrok o trestu. Původně uložené tříleté vězení podmínečně odložil na pět let.
Rozsudek už dříve nabyl právní moc. Na základě stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), se kauzou zabýval Nejvyšší soud, verdikt ale v dané procesní situaci nemohl změnit. Pouze konstatoval, že krajský soud porušil zákon a že podmínka je trestem nepřiměřeně mírným.
Ústavní soudce žádala dívka o to, aby určili, že rozsudek porušil její právo na účinné vyšetřování, na ochranu lidské důstojnosti a nedotknutelnost osoby a soukromí. Požadovala i zrušení rozsudku, a to kvůli neadekvátnímu trestu.
"Klíčovou otázkou v této věci je, jakým způsobem má a může ÚS reagovat na takto formulovanou ústavní stížnost, tj. zejména, zda ve smyslu aktuální judikatury Evropského soudu pro lidská práva postačuje ke zhojení zásahu do základních práv deklaratorní výrok (porušení základních práv) spojený s následnou možností kompenzace v civilním řízení," stojí v usnesení, na jehož základě stížnost převzalo plénum. Usnesení poukazuje také na to, že k soudu přichází více obdobně formulovaných stížností a je potřeba sjednotit postup, a to i ve vztahu k rozhodovací činnosti štrasburského soudu.
Brněnský krajský soud odůvodnil verdikt tak, že přihlédl k doznání pachatele, jisté míře sebereflexe i k jeho závazkům vůči zbytku rodiny i vůči oběti, které by měl platit odškodnění. Soud také uvedl, že "prvotní impuls k intimnímu sexuálnímu kontaktu vzešel od poškozené". Oběť se podle médií po verdiktu pokusila o sebevraždu, byla v psychiatrické péči. Krajský soud přitom vycházel z předpokladu, že její psychická újma je spíše mírnější, s pozitivní prognózou. Případ vyvolal protesty, konaly se demonstrace za práva obětí znásilnění.
