Ústavní soud (ÚS) dnes vyhlásí, jak rozhodl o výhradách poslanců opozičního hnutí ANO vůči zkrácené státní podpoře stavebního spoření. Maximální výše podpory od roku 2024 klesla z 2000 na 1000 korun, změna se dotkla i dříve uzavřených smluv. Podle návrhu 71 poslanců, za které jednala Alena Schillerová (ANO), zasáhla změna do legitimního očekávání střadatelů a do práva vlastnit majetek, zároveň porušila princip předvídatelnosti a právní jistoty.
ANO konkrétně navrhuje zrušit číslici pět v paragrafu zákona o stavebním spoření a státní podpoře. Do konce roku 2023 činila maximální výše státní podpory 10 procent z uspořené částky v kalendářním roce, maximálně však z částky 20.000 korun, tedy 2000 korun. Vládní konsolidační balíček podporu snížil na pět procent, tedy 1000 korun.
Poslanci dále navrhují zrušit přechodné ustanovení jiného zákona, který upravoval desítky norem dotčených konsolidačním balíčkem. Ustanovení říká, že snížená státní podpora nově dopadne i na dříve uzavřené smlouvy o stavebním spoření.
Změna podle ANO přinesla zanedbatelné úspory, které nemohou vyvážit zájem na právní jistotě a předvídatelnosti. Poslanci v návrhu napsali, že ministerstvo financí v roce 2023 ve formě záloh na státní podporu vyplatilo 4,2 miliardy korun, šlo tedy o 0,19 procenta z výdajů státního rozpočtu.
Schillerová už dříve uvedla, že vláda svévolně a v rozporu se všemi trendy v ochraně spotřebitele změnila "za pochodu" podmínky třem milionům lidí. Podle ANO se dosavadní klienti navíc ze smluv nemohli vyvázat bez sankcí.
