Ústavní soud (ÚS) v úterý 10. prosince vyhlásí, jak rozhodl o lex Babiš II, tedy zpřísněném zákonu o střetu zájmů. Novela například znemožnila, aby vybraní veřejní funkcionáři byli zároveň skutečnými majiteli médií. Návrh na zrušení podalo 70 poslanců ANO. Termín vyhlášení nálezu, oznámený dnes na webu soudu, je zároveň posledním dnem funkčního období soudce zpravodaje Davida Uhlíře.
Plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň, se problematikou opakovaně zabývalo při neveřejných poradách. Veřejně pak návrh projednalo 6. listopadu. Během osmi hodin tehdy vyslechlo svědky z řad politiků, a ukončilo dokazování. Zazněly také závěrečné řeči.
Hnutí ANO má výhrady jak k obsahu zákona, tak k proceduře jeho přijetí. Veřejné jednání se týkalo hlavně procedury. Zásadní otázkou je to, zda lex Babiš II nevznikl jako protiústavní přílepek, tedy pozměňovací návrh přičleněný k obsahově nesouvisejícímu materiálu. Pirátský poslanec Jakub Michálek navíc pozměňovací návrh předložil několik minut před koncem druhého čtení jiného sněmovního tisku, podle ANO tak nebyl prostor pro detailní rozpravu.
"Vládní většina v Poslanecké sněmovně postupovala rozporně s pravidly zákonodárného procesu tím, že k prosazení svého zájmu zvolila tzv. přílepek a současně učinila vše pro to, aby nemohl být řádně projednán," stálo v podnětu, který ANO předložilo ústavním soudcům.
ÚS v listopadu vyslechl poslance Radka Vondráčka a Helenu Válkovou (ANO), Radovana Vícha (SPD), Michálka (Piráti), bývalého ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) a poslance Marka Bendu (ODS). Soudci jim položili desítky otázek zaměřených na parlamentní kulturu, dodržování jednacího řádu, práci opozice i koalice a praxi pozměňovacích návrhů. Nesouvisející přílepky, takzvané divoké jezdce, ÚS zkritizoval už v roce 2007.
Více než dvě hodiny odpovídal předkladatel sporného pozměňovacího návrhu Michálek. Předložil jej prý na poslední chvíli, aby dosáhl "momentu překvapení" a omezil prostor pro "obstrukční peklo". Opakovaně uvedl, že hnutí ANO masivně využívá obstrukce, které by určitě uplatnilo i u právní úpravy dopadající na jeho předsedu Andreje Babiše. Její cíl však byl podle Michálka obecnější, šlo o "rozpojení koncentrace mediální, ekonomické a politické moci".
Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky je kvůli novele od letoška přísnější. Politici například nemohou převádět média na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, což dříve Babiš učinil s holdingem Agrofert včetně mediální skupiny Mafra poté, co byl schválen takzvaný lex Babiš I, tedy zákon omezující podnikání členů vlády. Agrofert později Mafru prodal skupině Kaprain. Babiš nyní plánuje svěřenský fond rozpustit. Nic mu už nebrání, aby akcie držel, není to v rozporu s funkcí poslance, uvedl ve vyjádření, které tento týden zaslal ČTK.
