Sochy, obrazy, videa, fotografie a třeba i jurta tvoří výstavu Nejisté domovy v Domě umění města Brna. Pojítkem uměleckých děl je téma domova a bydlení. Jde o téma aktuální a na současné scéně bohatě zastoupené, řekla dnes návštěvníkům výstavy ředitelka Domu umění Terezie Petišková. Výstava měla premiéru v Berlíně.
Nejisté domovy koncipovaly italská multimediální umělkyně Alba D'Urbanová a německá malířka Ina Bierstedtová. Vycházely z filozofie, podle které pojem domov nemusí nutně označovat konkrétní místo v prostoru, ale spíše prostředí, k němuž člověk pociťuje kulturní příslušnost nebo emocionální vazbu.
Název výstavy zároveň odkazuje ke skutečnosti, že domov není věc jasně daná ani pevná a trvalá. Díla 27 umělců a umělkyň, převážně z Německa a Česka, proto odrážejí nejrůznější způsoby a formy bydlení, ale také témata vykořenění v důsledku přírodních katastrof nebo násilí.
K dominantám výstavy patří objekt Inke Reinertové vystavěný ze sériově vyráběného pokojového nábytku socialistické éry. Autorka vycházela z tvarové skladby barokní kašny na Zelném trhu i z funkcionalistických forem Domu umění.
Další nová výstava Pozdrav Igoru Zhořovi je poctou výrazné osobnosti výtvarné pedagogiky. Od Zhořova narození 9. března uplynulo 100 let, zemřel v roce 1997. Když za normalizace musel odejít z univerzity, pohyboval se na neoficiální scéně.
„Do kurzů pro neprofesionální výtvarníky vnášel prvky akčního a performativního umění, které si účastníci mohli sami vyzkoušet. Předběhl tím svou dobu a otevřel cestu ke změnám ve vzdělávání v oblasti umění," popsala kurátorka Marika Svobodová. Po roce 1990 se Zhoř vrátil na brněnskou pedagogickou fakultu.
Výstava ukazuje Zhoře nejen jako teoretika, ale i jako člověka s živým vztahem k umělecké komunitě. Tvoří ji archivní materiály, umělecká díla, autorské novoročenky, texty a také sbírka výtvarně pojatých krabiček od sirek a děl inspirovaných ohněm. Zhoř je - kvůli svému příjmení - dostával od přátel.
