V moderní historii se totiž bude jednat o první tuzemské blahořečení vůbec. „Tento akt nemá smysl pouze církevního uznání, ale chceme věci uvést na pravou míru a pomoci uvolnit pomyslnou deku, která nad obcemi na Třebíčsku kvůli babickým událostem stále leží,“ prohlásil brněnský biskup Pavel Konzbul.
Ke zmíněnému dění došlo v 50. letech minulého století v Babicích, kde byli zavražděni tři funkcionáři místního národního výboru. Podle StB stála za činem protistátní skupina řízená ze zahraničí a oba kněží, kteří byli původem z jižní Moravy, avšak v té době působili v Babicích, byli označeni za její spolupracovníky. Následovalo proto jejich zatčení a podrobení vykonstruovaným procesům.
Ostatky kněží popravených komunisty uloží v jihlavském kostele |
Církev byla totiž tehdejší totalitě trnem v oku a situace se jí tak hodila jako záminka k represím. Drbola i Bula si u soudu vyslechli verdikt vinen a posléze byli v Jihlavě oběšeni.
Jak však vyplývá z dopisů z „cely smrti“, výpovědí svědků a dalších získaných dokumentů, svůj osud s pokorou přijali. Tím podle církve naplnili klíčovou podmínku k tomu, aby mohli být označeni jako mučedníci a tím pádem mohlo dojít i k jejich beatifikaci, tedy blahořečení.
„Znamená to, že církev oficiálně a veřejně prohlásí, že dotyčný je ve slávě Boží, že může být veřejně uctíván a že se stává pro věřící vzorem křesťanského života a věrnosti Kristu,“ přiblížil již dříve Karel Orlita, jenž vedl část procesu blahořečení v rámci brněnské diecéze.
Zúčastní se stovky kněží a ministrantů
K blahoslaveným se pak věřící mohou modlit a prosit u nich o přímluvu. Drbola a Bula se jimi oficiálně stanou při sobotní mši svaté, jež se o půl třetí odpoledne uskuteční v pavilonu P.
„Místa na sezení, kterých bylo 10 tisíc, jsou již vyprodaná, ale stále je tam možná registrace na stání či sezení na zemi. Navíc jsme též přidali tři tisíce míst na sezení vedle v pavilonu Z, kde budeme mši promítat. Tam jsou ještě stovky míst k mání,“ nastínila mluvčí brněnské diecéze Anežka Benešová.
Mši povede kardinál Michael Czerny, kanadský jezuita a brněnský rodák, za účasti několika stovek kněží z celé republiky i zahraničí a asi tří stovek ministrantů.
„Mše bude stejná jako běžná mše svatá, jen s malými rozdíly. Bude delší, odhadujeme zhruba dvě hodiny, a na začátku bude přečten apoštolský list papeže a životopisy obou mužů. Tím bude v podstatě dokončen i proces blahořečení,“ shrnula Benešová.
Po bohoslužbě pak bude možné osobně uctít ostatky blahořečených kněží v kapli přímo na výstavišti. Uloženy budou v relikviáři od sochaře Otmara Olivy. Symbolicky je sice určený pro oba muže, reálně v něm však budou jen Drbolovy ostatky. Přesné místo Bulova posledního odpočinku totiž zůstává neznámé a jeho ostatky budou nahrazeny fragmenty primičního ornátu, tedy slavnostního roucha, jež měl při své první mši svaté.
Program akce však bude rozmanitější, po celý den jsou připraveny doprovodné aktivity. „Dopoledne nás čeká kulturně-duchovní audiovizuální program. Zazní svědectví lidí, kteří mají osobní zkušenost s věrností pravdě, silou lásky a mocí odpuštění ve svém životě. S duchovním zamyšlením vystoupí také známý kněz Josef Prokeš,“ láká brněnské biskupství na oficiálním webu.
Proces blahořečení trval u Buly přes 20 let
Těšit se mohou lidé rovněž na řadu hudebních vystoupení, a to i večer po mši, či sportovní program pro děti. Zároveň je možné si koupit upomínkové předměty, včetně oficiálních. Při jejich tvorbě návrháři pracovali se základním vizuálem slavnosti blahořečení a jednoduchými hesly, jež rámují životní příběh obou kněží.
„Pro nás bylo důležité, aby tento merch nebyl jen suvenýrem. Má nést hodnoty, které jsou s blahořečením spojené. Pravdu, odpuštění, odvahu říct: Pokud ne já, kdo?“ řekl jeden z organizátorů akce Michael Koch.
Nepřemožení. Ve slévárně vzniká relikviář umučených kněží, budou blahořečení |
Sobotní akce je však jen vrcholem celého procesu blahořečení, jenž trvá již řadu let. U Buly byl započat dokonce již v roce 2004, Drbola se k němu přidal v roce 2011. Cílem je získat dostatek svědectví a důkazů o tom, jak oba kněží žili, co zastávali, jaké byly jejich myšlenky a zda přijali svou smrt. Tak, aby bylo možné dokázat, že zemřeli jako mučedníci.
„Tento proces má dvě části. První je diecézní, při němž se právě tyto informace shromažďují. Součástí jsou i rozhovory s historiky či pamětníky. Druhá fáze je ve Vatikánu, kam se tyto materiály pošlou a znovu přezkoumávají,“ popsala proces Benešová. Hlavním potvrzením byl dekret, jejž papež Lev XIV. podepsal loni v říjnu.
