Vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology, uvedla dnes v tiskové zprávě Lucie Peřinová z akademie.
Výzkum se týkal rypoše lysého, jehož latinský název zní Heterocephalus glaber. Vědci zjistili, že má několik oddělených linií a tu nejodlišnější označili za samostatný druh. Dostal název Heterocephalus phillipsi.
O rypoše se vědci zajímají dlouhodobě, a to kvůli jejich unikátním vlastnostem. "Rypoši lysí váží asi 40 gramů, ale žijí přes 30 let, což je u tak malého hlodavce naprosto výjimečné. Navíc u nich téměř nepozorujeme klasické projevy stárnutí, například pokles plodnosti nebo zvýšenou úmrtnost s věkem.Také téměř netrpí nádorovými onemocněními. Další zvláštností je jejich schopnost přežít až 18 minut téměř bez kyslíku, aniž by došlo k poškození mozku. To všechno je samozřejmě zajímavé i z medicínského hlediska," uvedl Ondřej Mikula z ústavu.
"Těch pozoruhodností je u rypošů lysých mnohem více, ale všechny slavné laboratorní objevy se týkají právě jediné linie. O biologii těch ostatních, žijících v extrémnějších podmínkách, zatím nevíme překvapivě téměř nic. Proto je tak fascinující objevit nový druh rypoše," uvedla první autorka studie a doktorandka z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity Michaela Uhrová.
Nový druh se liší od ostatních linií například morfologií zubů. Žije také v jiném, náročnějším prostředí. Oblast Afrického rohu, tedy jihovýchodní Etiopie, Somálska a regionu Somaliland se vyznačuje vyššími teplotami a nižšími srážkovými úhrny.
Podle ředitele Ústavu biologie obratlovců Josefa Bryji výsledky ukazují, že i u známých druhů může existovat skrytá diverzita a její poznání může přinést nové podněty pro evoluční biologii a aplikovaný výzkum.
