Odebrat vzorky vulkanických hornin se spolu s řeckými kolegy vydal na ostrov Santorini vulkanolog Lukáš Krmíček z Vysokého učení technického (VUT) v Brně. Chtějí zjistit, jak hydrotermální procesy mění vlastnosti vulkanických hornin a jak mohou ovlivňovat dlouhodobou stabilitu vulkanických komplexů. Získaná data mohou například zpřesnit geologické modely aktivních vulkánů a přispět k přesnějšímu hodnocení přírodních rizik, řekl ČTK Krmíček.
Odborníci předpokládají, že dlouhodobé působení horkých plynů a roztoků v okolí fumarol vede k přeměně původních minerálů a vzniku nových minerálních fází. "Tyto procesy obvykle zvyšují pórovitost hornin, snižují jejich pevnost a mění jejich mechanické chování. Takto oslabené horniny pak mohou být náchylnější například ke vzniku svahových deformací nebo lokálních kolapsů vulkanických staveb," uvedl Krmíček.
Výzkumníci odebrali asi 40 kilogramů vzorků. "Zahrnují čerstvé lávy z historických erupcí Nea Kameni, hydrotermálně přeměněné horniny z okolí fumarol i další vulkanické horniny dokumentující vývoj celého santorinského vulkanického systému," řekl Krmíček. Nyní je podrobí fyzikálním a mechanickým zkouškám. "Budeme měřit například pevnost, pórovitost nebo odolnost vůči tepelnému namáhání," podotkl vulkanolog. Výzkum potrvá jeden až dva roky.
Mechanické vlastnosti hornin se využívají pro modelování stability vulkánů. "Výsledky mohou být využity například při interpretaci monitorovacích dat, plánování monitoringu aktivních vulkánů nebo při numerických modelech stability vulkanických svahů. Výzkum tak přispívá k lepšímu porozumění procesům, které mohou v dlouhodobém horizontu ovlivňovat bezpečnost obyvatel žijících v okolí aktivních sopek," doplnil Krmíček.
Santorini je aktivní více než půl milionu let. Některé z erupcí byly v minulosti natolik silné, že se při nich propadl střed sopky a vytvořil kruhovou depresi zvanou kaldera, která dnes tvoří charakteristický tvar souostroví. Současné období se dle odborníků vyznačuje růstem vulkanického centra Nea Kameni uvnitř kaldery a postupným doplňováním magmatického systému.
Pozornost vědců se v posledních letech soustředí především na vztah mezi ostrovem Santorini a podmořskou sopkou Kolumbo. Studie ukazují, že jsou oba systémy propojeny hlubokým magmatickým systémem. Jejich aktivitu dokládá i série zemětřesení z počátku loňského roku, která vedla k vyhlášení stavu nouze a dočasné evakuaci ostrova.
