Choroby kmínku révy způsobují rychlá či pozvolná odumírání celých rostlin, a to jak sazenic, tak starších keřů. Vzhledem ke klimatické změně se symptomy podle vědců projevují častěji. Ti zároveň odhadují, že je těmito chorobami napadena celosvětově až pětina všech vinohradů a jsou tak nejvýznamnější hrozbou pro budoucnost vinic.
„Dá se říct, že houbové patogeny jsou v současnosti všudypřítomné, ale jejich šanci vyvolat onemocnění spouští kombinace stresových faktorů, jako jsou vysoké teploty a sucho, důležitá je také citlivost odrůdy,“ uvedl Aleš Eichmeier ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity.
Díky objevům vědeckého týmu z brněnské Mendelovy univerzity ale vinařům nyní svitla naděje. Eichmeier a jeho kolegové se detailně zajímali o bakterii původem ze Sahary, které fungují jako protilátka.
Vinaři jsou v pozoru. Révu ničí sucho, na závlahu chybějí peníze i voda |
Do sazenic vinné révy se dostanou s vodou obohacenou právě o tyto bakterie. Ty pak kolonizují kořeny a dřevní pletiva révy, významně podporují růst kořenové soustavy a pomáhají škodlivé houby omezit v jejich růstu. „Pokud je houba v rostlině přítomna, bakterie je schopna zpomalit nebo zastavit její růst,“ doplnil expert s tím, že bakterie zároveň podporuje růst kořenů o pětinu až polovinu.
Vědecký tým nyní zjišťuje, jaká antibiotika jsou obsažena v látkách, které bakterie vylučují do svého okolí. Doba, po kterou vydrží bakterie působit v mikrobiomu rostliny, zatím není ověřená.
„Paralelně s námi firma Rovensa Next testuje využití bakterie nejen vůči houbovým patogenům révy, ale i v rámci dalších plodin, včetně obilovin tak, aby měl přípravek co největší komerční dosah. Pracují také na formulaci bakterie, to znamená, v jaké podobě by se mohla finálně prodávat,“ nastínil vědec.
