Vláda míní, že prezident Petr Pavel svou kompetenční žalobou k Ústavnímu soudu, jíž podal kvůli účasti na summitu NATO v Ankaře, učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti. Podle kabinetu tato zvyklost spočívá v konsenzu všech vrcholných ústavních činitelů při plánování, přípravě a uskutečnění vrcholných zahraničních návštěv. Vláda to uvedla ve svém vyjádření pro Ústavní soud, jehož znění zveřejnila na webu.
Kancelář prezidenta republiky dnes na dotaz ČTK odpověděla, že svou pozici k této věci podrobně popsala v samotné kompetenční žalobě. "O dalších krocích budeme případně informovat," uvedl mluvčí prezidenta Vojtěch Šeliga.
Vláda se ve svém vyjádření pro Ústavní soud opakovaně vrací k tomu, že prezident je podle ní jen formálním reprezentantem státu, přičemž za směřování zahraniční politiky a její uskutečnění je odpovědná právě vláda,
Z dokumentu také vyplývá, že kabinet považuje dosavadní Pavlovo jednání za takové, které se zahraniční politikou vlády nesouzní. Prezident podle ní vícekrát prezentoval v zahraničí odlišné pozice než kabinet. Proto ho prý vláda původně do delegace na summit NATO nezařadila. "Vláda považuje za přirozené, že je to výlučně ona, kdo rozhoduje o složení oficiálních delegací České republiky obecně, a na summitech NATO obzvláště," píše v dokumentu.
Spor o složení delegace do Ankary vedl prezident s vládou několik měsíců. Své vyloučení označil za bezprecedentní krok a omezení ústavních pravomocí hlavy státu. Premiér Andrej Babiš (ANO) již dříve vysvětloval nezařazení prezidenta do delegace mimo jiné tím, že vláda chce aktivně vést zahraniční politiku. Prezident podal kompetenční žalobu a na základě červnového předběžného opatření ÚS v červenci do Ankary odjel. Českou republiku tam reprezentovali také premiér Babiš, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
Ústavní soud bude o Pavlově žalobě meritorně teprve rozhodovat. Pavel v ní žádá, aby ÚS deklaroval, kdo může rozhodovat o účasti prezidenta na summitu, nebo aby uložil vládě nevytvářet prezidentovi administrativní ani jiné překážky při výkonu jeho ústavních pravomocí.
Pavel v žalobě operoval s termínem ústavní zvyklost, kterou vnímá tak, že prezident byl až na jednu opodstatněnou výjimku vždy součástí delegace na summitu NATO. Vláda však ve vyjádření uvedla, že prezidentova interpretace je zcela mylná. Za ústavní zvyklost považuje to, že vrcholní ústavní činitelé projevují státnický zájem a koordinují a prezentují jednotnou zahraniční politiku. Vláda se také vymezila proti tomu, že by jednala proti prezidentovi se zlým úmyslem, naopak jeho dosavadní postup podle ní implikuje zlý úmysl.
Pavlovu snahu přenést spory s vládou před Ústavní soud vláda vnímá jako "další z řady pokusů o extenzivní výklad postavení a rozsah pravomocí prezidenta republiky, směřující k rozšíření jeho vlivu nad rámec předpokládaný Ústavou, ústavním pořádkem, běžnými zákony a ustálenými ústavními zvyklostmi".
Vláda se také vymezila proti tomu, že soud vydal předběžné opatření, kterým prezidentovi vyhověl, aniž by se mohla vyjádřit k návrhu. Soud vyzval vládu k vyjádření o den později. "Jde o projev soudního aktivismu, resp. nerespektování doktríny soudní zdrženlivosti, podle které mají soudy rozhodovat pouze v právních věcech a nezasahovat do pravomocí zákonodárné či výkonné moci," uvedl kabinet.
Vláda požaduje, aby soud z dalšího rozhodování ve věci vyloučil soudce zpravodaje Pavla Šámala. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády. Předseda ÚS Josef Baxa v pondělí řekl Deníku N, že podjatost soudce Ústavního soudu mohou navrhnout účastníci řízení i sám soudce a děje se to. Upozornil, že ve věci rozhodovalo celé plénum ÚS, ne soudce Šámal sám.
Prezident dnes varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát. Řekl to dnes na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise o právním státu za rok 2025.
Předběžné opatření má podle vlády svou roli v případě, kdy může odvrátit hrozící vážné škody nebo újmy, zabránit hrozícímu násilnému zásahu, případně když hájí existenci jiného závažného veřejného zájmu. Taková situace podle vlády nenastala.
Meritorní řízení je podle vlády nyní již nadbytečné, ale i kdyby prezident návrh stáhl, kabinet na něm trvá kvůli právní jistotě do budoucna.
