Cesta na vrchol je především pro zdatné jedince. Nejdříve musí překonat 92 točitých kamenných schodů a poté ještě dalších 87 strmých dřevěných. Kvůli tomu je ostatně možné se na věž dostat pouze s průvodcem.
„Ten návštěvníky na strmost schodů upozorní. Debatujeme o tom, jak to vyřešit do budoucna,“ uvedl člen ekonomické rady farnosti Jan Lerche. Na náročnost schodů upozorňují i na svých webových stránkách před nákupem vstupenek. Ta dospělého člověka vyjde na 280 korun.
Cestou vzhůru nabízí věž svým hostům nejrůznější možnosti odpočinku. Nahlédnout mohou na balkon s varhanami, do starého kostelního trezoru nebo pod střechu kostelní lodi. Právě mezi novými krovy na návštěvníky čeká projekce o historii kostela doplněná o světelné a zvukové efekty. V předvánočním období se k ní přidá i adventní příběh. Prohlédnou si také tři zvony nebo mechanismus, který pohání hodinové ručičky.
I když by si někdo mohl myslet, že schody při výšlapu nemají konce, nejvyšší věží v Česku ta u svatého Jakuba zdaleka není. Ta je součástí katedrály sv. Bartoloměje v Plzni, která se tyčí do výšky 103 metrů a vede na její vyhlídku dokonce 299 schodů.
Největší brněnský kostel se dočká opravy, na věži vznikne veřejná vyhlídka |
Kdo se ale nakonec dostane na vrchol, tedy nad úroveň kostelních hodin do začátku cibulové báně, tomu se naskytne pohled na Brno, jaký dosud nezná. Ne však na ochozu, jak by mohl být člověk zvyklý třeba ze zmíněné Plzně nebo brněnské Staré radnice, ale pouze z několika oken. Jedno tak nabízí pohled na náměstí Svobody v pozadí s Petrovem, další na hrad Špilberk, jiné pro změnu na Moravské či Jakubské náměstí.
Novinkou v kostele je rovněž Křížová cesta od již zesnulého malíře Vladimíra Svobody. „Řešili jsme, že v kostele žádnou nemáme a rádi bychom, aby to bylo něco nového a moderního,“ vysvětlil farář Jan Pacner, co umístění obrazů předcházelo. Právě kvůli svému modernímu pojetí byla série čtrnácti obrazů v minulosti v kostele v Tanvaldu, pro který ji malíř původně stvořil, odmítána.
Podkroví kostela sv. Jakuba v Brně oživí barevná expozice, využije 430 světel |
Pacner ale naopak obrazy hodnotí jako krásné, podle něj se do brněnského svatostánku hodí. „Chceme dosáhnout spojení staré krásy s něčím novým. Samozřejmě kolem toho může být nějaká diskuse, ale mám pocit, že tady ve farnosti jsou lidé hodně otevření pro nové věci. Chceme lidem ukázat, že to, že je něco staré, neznamená, že to musí být zkostnatělé,“ vysvětlil Pacner.
„Mám hroznou radost, protože kdyby si tatínek mohl vybrat, jestli to bude v Louvru nebo tady, tak by určitě chtěl, aby to bylo tady,“ reagoval radostně stejnojmenný syn zesnulého malíře. Informaci o tom, že do brněnského kostela obrazy zamíří, si ale od svého syna ještě stihl vyslechnout.
