Podle vědců z Mendelovy univerzity jsou lesy kvůli nedostatku vody ve stresu, který obvykle přichází až na konci léta po dlouhých vlnách veder. Naměřené hodnoty z konce června jsou srovnatelné s nejsuššími obdobími předchozích let.
„V databázi nemáme záznam, který by ukazoval tak brzkou a zároveň tak intenzivní reakci stromů indikující jejich stres suchem. Situace je o to závažnější, že se nacházíme teprve na začátku léta,“ upozorňuje Jan Krejza z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd (AV ČR) – CzechGlobe.
Data ukazují, že při současném nedostatku vody už téměř přestává záležet na tom, o jaký druh stromu jde nebo zda roste v monokultuře, či ve smíšeném lese. Známky vodního stresu se objevují napříč většinou sledovaných porostů, což podle vědců potvrzuje mimořádnou intenzitu letošního sucha.
 |
První následky už jsou patrné také v městské zeleni. Například v bučovickém lesoparku začínají usychat keře. A nejen to. „Vysychá také rybník, kde jde postupně voda dolů. Snažíme se ho společně s technickými službami trochu dopouštět a okysličovat, aby ryby tolik netrpěly,“ uvádí starosta Bučovic Jiří Horák (KDU-ČSL). Jednou z nejpostiženějších oblastí je také okolí Přibic, které dlouhodobě patří k nejsušším místům jižní Moravy.
Podobně kritickou situaci popisuje také klimatolog Pavel Zahradníček z AV ČR, podle něhož suchem netrpí jen lesy. Kromě severního cípu Moravy je krajina doslova celá spálená. Nejhůře je na tom Břeclavsko a Znojemsko.
„V podstatě všude kolem sebe můžeme pozorovat suchou trávu. Příroda se sice poměrně dobře dokáže zregenerovat, ale potřebuje k tomu několikatýdenní vydatný déšť. Když občas spadne pár kapek, tak to opravdu nestačí,“ říká klimatolog.
Dopady sucha se dotkly také ovocných sadů, kde utrpěla kvalita i množství jablek, hrušek, meruněk nebo třešní. Řešením by proto mohlo být třeba pěstování odolnějších plodin. „Máme na to výzkum, kde sledujeme globální radiace, množství oxidu uhličitého nebo srážek a pozorujeme, které odrůdy dokážou lépe reagovat a zvládat sucho. Zatím to vypadá, že mezi ně patří čirok, pšenice nebo proso,“ vyjmenovává Zahradníček.
Příliš časná sklizeň
Šlechtění odolnějších rostlin by uvítali i jihomoravští zemědělci, pro které představuje letošní léto jednu z nejnáročnějších sezon za poslední roky. „Myslím si, že nikdo z pamětníků nevzpomíná na takové klima, které vládne dnes. Rostliny zažívají jak teplotní, tak vláhový stres, a to se projevuje na celkovém objemu sklizně,“ říká předseda představenstva Agrární komory Jihomoravského kraje Václav Hlaváček.
Kvůli suchému počasí zde začala sklizeň překvapivě brzy. První žně odstartovaly už v polovině června, ve srovnání s ostatními kraji jde o poměrně výrazný náskok. Zemědělci dosud sklidili více než polovinu ploch s obilovinami a řepkou, téměř kompletně pak ozimý ječmen.
Vyčerpáte nám vodojem, varují obce. O více než měsíc dříve začínají platit zákazy |
Nejvíce jsou zasažené pícniny, hlavně vojtěška a žito ozimé, jež jsou hlavním krmivem pro hospodářská zvířata. Přestože kukuřice dlouho odolávala, ani ta už extrémnímu suchu neunikla. „Dokonce pozorujeme i dopady na révě vinné, která je v podstatě suchomilná, ale některé odrůdy shazují listy,“ dodává Hlaváček. Naopak teplé počasí může vinohradům prospět, což se následně promítne na lepší kvalitě vína.
Nedostatek vláhy se výrazně promítne do letošní úrody. Na řadě míst očekávají propad zhruba o třetinu, někde dokonce až o polovinu. Situaci navíc komplikuje nepříznivý ekonomický trh. „Rostou zásoby obilovin a řepky z dovozu, domácí produkce zůstává na skladech. V podstatě ceny jsou někde na úrovni roku 1936 a náklady v mnoha vyšších násobcích,“ vysvětluje Hlaváček.
I kdyby přišly vydatnější srážky, už je podle Hlaváčka rozhodnuto. Škody jsou nevratné. „U révy vinné se to může trochu zlepšit, stejně jako u pozdních druhů zeleniny, ale většinu komodit už nelze zachránit,“ konstatuje Hlaváček.
Hladiny klesají
Sucho se podepisuje také na přehradách a vodních nádržích. Přestože stav zatím není kritický, ve srovnání s dlouhodobým průměrem zůstává výrazně pod normálem. Déletrvající nedostatek srážek spolu s tropickými teplotami zvyšuje výpar a snižuje přítoky, což se promítá do poklesu hladin. Nejhůře na tom je Vranovská přehrada.
„Voda je tam naplněná ze 70 procent, na přítoku je pouhých 10 procent toho, co by tam mělo téct. Odtok je samozřejmě navýšený z těch zásobních prostor nádrže, takže tam je situace o něco příznivější,“ říká mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová. Podobně je na tom i vodní nádrž Koryčany, která je naplněná ze 72 procent. Přítok tam částečně drží řeka Kyjovka, ze které nádrž čerpá.
Vyprahlá jižní Morava se zmítá v požárech, zlepšení situace je v nedohlednu |
Odtoky dosahují jen zhruba 40 procent dlouhodobého průměru, což hydrologové označují za velmi nepříznivý stav. Přesto zatím nebylo nutné přijímat mimořádná opatření.
„Nádrže vypouštějí už od března minimální zůstatkové průtoky, čímž navyšují průtok v tocích pod sebou,“ vysvětluje Kučerová. Podle ní zatím není důvod k obavám kvůli omezením odběrů vody. Víceúčelové nádrže jsou navrženy tak, aby zvládly překlenout i delší období sucha a zajistily stabilní dodávky vody.
