Čeští vědci našli způsob, jak rychleji a přesněji sledovat mikroplasty v zemědělské produkci, tedy v půdě, rostlinách, krmivech i hospodářských zvířatech. Metoda dokáže zacílit pevné částice do jednoho místa, a tím ve vzorku odhalit mikročástice. Nová analytická platforma je výsledkem spolupráce týmu z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně s Ústavem přístrojové techniky Akademie věd ČR, uvedla mluvčí univerzity Karolína Podborská.
"V současné době ještě neexistuje jednoznačný vědecký konsenzus, jaké konkrétní dopady mají mikroplasty na zdraví člověka nebo organismů. Studie ale naznačují souvislosti se zánětlivými reakcemi, neurologickými problémy a potenciálně rakovinotvornými účinky, především z pohledu chemikálií, které se v mikroplastech mohou nacházet," uvedla Sylvie Skaličková z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
Výzkumníci se zaměřili hlavně na mikroplasty typu PET, tedy materiál používaný například při výrobě plastových lahví. Potřebovali připravit přesně definované částice různých velikostí, což se ukázalo jako technologicky i finančně náročné. "Pro laboratorní pokusy jsme proto hledali vlastní cestu, jak připravit částice o přesně stanovené velikosti a složení. Pokud se bavíme o mikroplastech, tak to jsou látky do pěti milimetrů a čím jsou menší, tím je tam větší šance, že projde do organismu. Pracovali jsme se třemi frakcemi, přičemž ta nejmenší měla kolem 20 mikrometrů," doplnil Pavel Horký z Ústavu výživy zvířat a pícninářství.
Výzkumný tým následně testoval přítomnost a vliv mikroplastů v různých typech vzorků od půdy přes rostliny až po tkáně drůbeže. U rostlin se ukázalo, že běžné mikroplasty o velikosti několika mikrometrů se do rostlinných pletiv dostávají obtížně. Pro kořenový systém rostlin jsou pravděpodobně příliš velké. "To může být do určité míry pozitivní zpráva. Zároveň ale víme, že v půdě postupně vznikají stále menší částice, které už rostlinami procházet mohou, jsou to především nanoplasty," uvedla Skaličková.
Část experimentů se soustředila na drůbež. "V krátkodobých pokusech se objevily změny v antioxidačním systému organismu a ve střevním prostředí, což může souviset se zvýšenou citlivostí k některým onemocněním," řekl Horký.
Hlavním výstupem projektu je analytická platforma, která pomocí mikrofluidního čipu dokáže zacílit pevné částice do jednoho místa, a tím ve vzorku odhalit mikročástice plastů. Dosavadní metody byly časově náročné a vyžadovaly detailní skenování celého vzorku.
"Představte si hledání mikroplastů o velikosti 20 nanometrů v celém kuřeti. Nová metoda ale využívá kanálku, kterým proudí tekutina se vzorkem a díky akustickým vlnám a mikrofluidnímu čipu se všechny pevné částice zacentrují do jednoho místa a následně provede detekce. Nová metoda tak analýzu environmentálních vzorků značně urychlí a usnadní," uvedla Skaličková.
