Aktualizace zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje z roku 2020, která zakotvila do územně plánovací dokumentace koridor pro trasu dálnice označenou jako I/73, obstála i u Ústavního soudu. Ten se ztotožnil s pět let starou argumentací krajského soudu i loňským výrokem Nejvyššího správního soudu (NSS). Ústavní stížnost některých dotčených obcí, spolků a fyzický osob odmítl pro zjevnou neopodstatněnost, vyplývá z nálezu na úřední desce.
Odpor proti trase této dálnice ve stopě tzv. Hitlerovy dálnice, která je na mnoha místech patrná i v krajině, je dlouhodobý a trvalý. V minulosti soud dokonce zásady územního rozvoje zrušil, ale později je kraj dokázal pořídit znovu a u soudů vždy obstály. Spory vyvolává dálnice především kvůli tomu, že povede přes brněnskou čtvrť Bystrc, její tubus povede vedle hráze Brněnské přehrady a dále na sever je trasa velmi blízko některých obcí. Odpůrci navrhovali jinou variantu, kterou kraj také posuzoval, ale nakonec vybral tu původní, s níž počítalo už Německo v době, když okupovalo Československo na konci 30. let minulého století.
Jde o spojnici dálnice D1 na jihozápadním okraji Brna s budoucí dálnicí D35. Trasa se táhne Boskovickou brázdou na sever až ke Starému Městu na Svitavsku.
Odpůrci u soudu argumentovali meritorně tak, že Jihomoravský kraj pochybil, když "přistoupil k podrobnému prověření pouze dílčích variant Bystrcké, resp. Německé stopy komunikace a jižního obchvatu Kuřimi, aniž by podrobil důslednému posouzení také tzv. Optimalizovanou variantu. Tato varianta dle stěžovatelů byla rozumnou variantou k přijatému řešení, a proto měla být ve smyslu relevantní právní úpravy projednána a vzata v úvahu," uvedl Ústavní soud.
Konstatoval však, že rozhodnutí obou soudů, krajského i NSS, beze zbytku vyhovují. "Obsahují ucelený argumentační systém, který tváří v tvář námitkám stěžovatelů obstojí, a přesvědčivě odůvodňují závěr, že jejich návrh na zrušení aktualizace zásad územního rozvoje měl být zamítnut. Argumentace byla mimořádně podrobná, přehledně strukturovaná a přesvědčivá," uvedl Ústavní soud. Vyzdvihl také, že klíčové otázce zhodnocení variant se krajský soud věnoval ve značném rozsahu a na konkrétní námitky stěžovatelů odpovídajícím způsobem reagoval.
Ke stavbě dálnice je však zatím daleko především v té nejpotřebnější jižní části, tedy od D1 přes Brno ke Kuřimi, kde bude součástí i obchvat tohoto desetitisícového města. Do roku 2030 by se mohly začít stavět severnější úseky, které však izolovaně větší dopravní přínos mít nebudou.
