Tým archeologů a strojařů ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) zkoumá pozůstatky rozsáhlého důlního a úpravnického areálu Sauersack v Kruných horách u zaniklé obce Rolava na Karlovarsku. Cílem je podrobně zdokumentovat současný stav areálu. Na základě archivních podkladů a dat z terénu poté vznikne virtuální trojrozměrná rekonstrukce jeho aktuální i historické podoby, zjistila na místě ČTK. Čtyřletý projekt je financován prostřednictvím ministerstva kolství z Operačního programu Jana Amose Komenského: Zdivočelá země. Trvat bude jetě dva roky.
Areál vznikal od roku 1939 v souvislosti s těbou cínu. V meziválečném období se loisko ukázalo jako málo vydatné a těba se nevyplácela, za války se ale do jeho dobývání přesto investovalo. Velká technologická přestavba nastala podle archeologa Petra Hasila v roce 1943. "Projektová dokumentace ze Státního oblastního archivu v Plzni zachycuje stav, jak podnik měl původně vypadat, ale nezaznamenává, jak reálně vypadal. Snaíme se hledat odchylky oproti dokumentaci. Vyuíváme metodu vícesnímkové fotogrametrie. Zároveň pouíváme 3D skenery, a u mobilní, nebo terestrické (laserové), ale nejčastěji a nejvíc času nám tady zabírá ta klasická práce destruktivní archeologie pomocí nástrojů, jako je lopata a krumpáč," řekl Hasil ČTK.
Pracovníkům univerzity se například podařilo odčerpat vodu z kotelny, která byla cíleně zatopena na konci 40. let a nyní je poprvé znovu přístupná. Tým dokumentuje také pozůstatky strojního vybavení, například hloubicího vrátku, a zaměřuje jednotlivé stavby a dalí objekty areálu. Podle Jana Hlaváče ze strojní fakulty ZČU pomáhají strojaři popsat stroje, k čemu slouily a jak fungovaly, a vytvářejí jejich trojrozměrné modely. Výsledkem má být mimo jiné virtuální model, kterým bude moné areál projít pomocí virtuální reality.
"Nae funkce zde je spíe podpůrná. Zpracování rudy je popsáno v dobových knihách, je to běný proces, jak se ruda těí a jak se upravuje. Stroje musely hrubě natěenou rudu rozdrtit a odstranit okolní kamenivo. Takto připravený substrát se u odtud odváel na zpracování jinam," řekl ČTK Hlaváč.
Práce na úpravě rudy v areálu skončily v květnu 1945, úplně zde byla činnost ukončena v roce 1947. Jeliko se důl nachází v pohraničním pásmu, zcela oputěné je místo a od 90. let.
Sauersack byl podle archeologů také zajateckým táborem. Pracovali zde vedle specialistů se zahraničními zkuenostmi a dělníků z okolních vesnic také stovky válečných zajatců z řad francouzské armády a později převaovali zajatci ze Sovětského svazu. Z areálu se dochovaly zejména elezobetonové konstrukce, základy strojního vybavení, násypky se zbytky nezpracované rudy a zahuovací nádr. Větina ostatních částí továrny ze dřeva se nedochovala.
V Kruných horách má těba rud tradici od konce 15. století, největí rozmach zaznamenala v 16. století. Pro archeology ze ZČU není Sauersack jediným areálem zkoumaným v regionu, zajímají se i o objekty, které slouily zpracování uranové rudy, hlavně v 50. letech, dodal Hasil.
