U bankovního domu s vazbami na Rusko si před lety uložila na spořicích účtech 167 milionů korun, po dvou letech nejistoty dostala letos v dubnu zpět 158 milionů korun. Vítězem tendru na opravu bazénu, do kterého se přihlásil jediný zájemce, se stalo sdružení firem nazvané Společnost pro rekonstrukci plaveckého bazénu v Aši. Tvoří jej firmy BAU-STAV a Metrostav DIZ.
„Projekt na rekonstrukci je z dílny kanceláře ŠUMAVAPLAN Bořanovice – Pakoměřice a řeší kompletně celý objekt bazénu. Počítá například s úpravami a zateplením skeletu a střechy bazénu, výměnou technologií na úpravu a ohřev vody, novou fotovoltaikou a vzduchotechnikou. Zachována má být oblíbená parní sauna, naopak přibýt by měl malý saunový svět s finskou saunou a biosaunou. Do nynějších betonových van se instalují nerezové, upraví se dispozice vestibulu s recepcí a občerstvením s možností obsluhy zvenčí. Projekt počítá s novými šatnami a modernizací vnitřního osvětlení,“ předestřel mluvčí města Milan Vrbata.
Dodal, že bez rekonstrukce je další provoz sportoviště v souvislosti s požadavky na hygienické normy neudržitelný. Špatný stav bazénu v posledních letech poznávali i sami návštěvníci. A často doslova na vlastní kůži. Kachlíky totiž čas od času praskaly a ostré hrany poničených obkladů plavce zraňovaly.
V akci Z ho postavili sami obyvatelé
To ale nebyl největší problém. Tím bylo prosakování netěsnících betonových van, havarijní stav rozvodů elektřiny, problematické vytápění. Tamní podlahové topení totiž má naprosto raritní podobu. Trubky topení vedou ve sklepení těsně pod stropy. Vedle samotného bazénu tak komfortně ohřívají i celý sklepní prostor. Rovněž solární systémy na střeše jsou dožilé. Velkým problémem bazénu byla i skutečnost, že vzduchotechnika, která je důležitá pro cirkulaci vzduchu ve vlhkém prostředí, pracovala pouze nad hlavním prostorem bazénu.
„Musíme si uvědomit, že téměř všechny technologie jsou původní. Konstrukce, interiéry, vybavení... To vše je z doby, kdy bazén zahájil provoz. Úprav se dočkaly pouze některé části šaten, sprch a sociálního zázemí,“ upozornil správce ašského plaveckého bazénu Štěpán Sauer.
„Jsem přesvědčen o tom, že Ašsko si zaslouží prostory plaveckého bazénu odpovídající 21. století. A ne abychom neustále řešili nějaký malér,“ doplnil Sauer.
Podle Milana Vrbaty sportoviště vystavěli v roce 1978 sami obyvatelé v akci Z. „Dnes to už lidé neznají, ale v tehdejší době byly takové akce běžné. Po práci si dobrovolníci oblékli montérky a šli pracovat na stavbu. A to bez ohledu na to, zda měli nějaké zkušenosti a znalosti. Vedle sebe tak pracovali například úředníci, prodavači nebo učitelé,“ podotkl Vrbata.
Ašský bazén, který spravuje městská společnost Ašské lesy, patří k nejnavštěvovanějším sportovištím ve městě. Před koronavirovou epidemií ročně přivítal na 50 tisíc lidí. Kromě veřejnosti bazén využívaly i školy v okolí pro výuku plavání.
