Větší města v Karlovarském kraji hospodařila v posledních čtyřech letech bez velkých problémů. Ale zatímco Cheb a Sokolov nepotřebovaly podpořit své investice úvěry, Karlovy Vary se zadlužit musely. Velké investice přitom lázeňské město nemá ještě úplně za sebou. Nicméně i Karlovy Vary jsou podle hodnocení daleko od kritického dluhového zatížení, zjistila ČTK.
Krajské město v posledních letech hospodařilo podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) s rozpočty mezi 1,5 až 1,9 miliardy korun. Investice, tedy kapitálové výdaje se v těchto letech pohybovaly mezi 240 až 430 miliony korun. V letech 2020 až 2023 město čerpalo 700 milionový úvěr na důležité investice, například stavbu Dvorského mostu, rekonstrukci Mlýnské kolonády nebo atletický stadion v Tuhnicích. Město čekají ale ještě další významné investice, například rekonstrukce Chebského mostu, i ta by měla být kryta úvěrem. Zatím se odhady nákladů pohybují okolo 350 milionů korun.
Přestože Karlovy Vary hospodaří s největším rozpočtem ze všech měst Karlovarského kraje, kapitálové výdaje na obyvatele má ze tří největších měst nejnižší, v průměru 7,08 koruny na obyvatele a rok. Likvidita obce je podle hodnocení Czech Credit Bureau (CRIF) 4,85, přičemž nízká likvidita, obvykle menší než 1, představuje riziko platební neschopnosti obce. Příliš vysoká likvidita upozorňuje na existenci velkého objemu dočasně nevyužívaných peněz. Podíl cizích zdrojů na aktivech města je 7,74 procenta a rozpočtovou odpovědnost CRIF vyhodnotil na 32,40 procenta. Rizikové je zadlužení okolo 60 a více procent.
I Cheb v posledních letech investoval například do mostů, do rekonstrukcí ulic a nově začíná i s rekonstrukcí dominikánského kláštera. Město v posledních letech mělo rozpočet průměrně 1,2 miliardy korun. Kapitálové výdaje mezi 190 až 350 miliony korun. To v přepočtu na obyvatele dělalo v průměru 8,59 koruny. S podílem cizích zdrojů na aktivech ve výši 2,28 procenta a nulovým zadlužením je Cheb finančně velmi zdravým městem. Má také nejvyšší průměrný podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích, v průměru 24 procent. A v minulosti prokázal, že se nebojí se kvůli důležitým investicím i zadlužit.
Cheb se od dvou ostatních větších měst v kraji odlišuje i tím, že má před sebou v následujících letech předpoklad vysokých příjmů, a to z prodeje pozemků ve Strategickém podnikatelském parku i z takzvaných offsetových programů státu. Celkem by tak do města mohly přitéci asi dvě miliardy korun navíc.
Nejmenší okresní město Sokolov v posledních čtyřech letech hospodařilo z rozpočty mezi 730 miliony až jednou miliardou. Má nejvyšší příjmy na obyvatele i výdaje na obyvatele. Kapitálové výdaje na obyvatele jsou v přepočtu 8,67 korun ročně. Město na ně dává ročně v průměru 190 milionů korun.
Investice města míří zejména do dopravní infrastruktury, opravy ulic nebo do nových parkovišť, opravují se i nevyužité domy, jako například bývalý objekt hygienické stanice. Tím, že město je obklopeno dolovými pozemky, možnosti pro rozvoj města expanzí území, je velmi malý. Investice jsou tak v Sokolově spíše menšího charakteru. Ze všech tří okresních měst kraje má tak nevyšší likviditu 4,95, nízký podíl cizích zdrojů (3,37 procenta) a nulovou zadluženost.
Celkové příjmy obcí v Karlovarském kraji byly v přepočtu na obyvatele šesté nejvyšší. V průměru ročně získávaly obce v období posledních čtyř let do rozpočtu 36.543 korun na obyvatele, a to je o 1115 Kč na obyvatele méně, než byl průměr za obce všech krajů. Mezi roky 2022 a 2025 se jejich příjmy zvedly o pětinu, což je jen podprůměrná dynamika.
Obce Karlovarského kraje vykázaly druhý nejnižší podíl kapitálových výdajů na příjmech. Z celkových příjmů investovaly v průměru ročně pouze čtvrtinu, průměr za obce všech krajů byl však 30 procent. Za nízkým objemem kapitálových výdajů může být i nižší čerpání investičních dotací. Obce Karlovarského kraje financovaly jejich pomocí v průměru ročně pouze 18 procent kapitálových výdajů, nižší podíl měly již jen obce Jihomoravského kraje, vyplývá z analýzy CRIF pro ČTK.
