Historický Chebský most v Karlových Varech by se mohl rekonstruovat ve třech variantách - ve stávající šířce, v mírně rozšířené šířce nebo komfortní s chodníky a cyklopruhy. Na soumostí, složeném ze tří mostních konstrukcí, by se mohl použít speciální typ betonu, označovaný jako UHPC (Ultra high performance concrete), který je sice výrazně dražší, zato odborníci slibují výrazně vyšší pevnost při nižším objemu hmoty a minimální údržbě. O možnost výsledné podoby rekonstrukce dnes debatovali na mimořádném jednání zastupitelé Karlových Varů.
Jedna z nejvýznamnějších investic města v posledních letech bude podle odhadů stát mezi 300 až 620 miliony korun. Vedení města je připraveno se kvůli financování i zadlužit. Chce ale vědět, jestli vynaložené peníze nebudou do budoucna přinášet i druhotné náklady na drahou údržbu nebo opravy.
Most byl původně postaven jako kamenný v 80. letech 19. století a na jeho konstrukci byla o 100 let později položena širší betonová deska, která ale postupně degradovala a dnes je v havarijním stavu. Její oprava nebo výměna je už nezbytná. Město se nyní musí rozhodnout, jestli most zůstane ve stávající šíři 12 metrů (varianta III.), čímž se v podstatě jen zabrání uzavření mostu, nebo se rozšíří na 13,3 metru a vznikne pohodlnější chodník a zároveň se rozšíří silnice, aby přes ni mohly projet i vozy záchranné služby (varianta II.). Nejambicióznější varianta (varianta I.) počítá s rozšířením na 15 metrů, kdy by už kromě silnice pro auta mohl most obsahovat i cyklostezku a chodníky. A do budoucna by tak most mohl být i novou pěší zónou.
Podle ředitele Kanceláře architektury města Karlovy Vary (KAM) Karla Adamce by varianta I. byla nejvíce připravena na budoucí změny v dopravní a stavební situaci ve středu města. Varianta II. by mohla být kompromisem, který zlepší možnosti mostu a ušetří náklady. Varianta III. pak ztrácí pro město příležitost pro změnu k lepšímu využití jedné ze základních dopravních tepen Karlových Varů.
Primátorku Karlových Varů Andreu Pfeffer Ferklovou (ANO) zajímalo například, jestli by použití výrazně dražšího UHPC betonu bylo do budoucna přínosem například v nákladech na údržbu. UHPC beton se zatím v Česku používal jen na stavbu lávek nebo například na rekonstrukci Barrandovského mostu. Podle Petra Teje z ateliéru Bridge Structures, který působí i v Kloknerově ústavu ČVUT, se ale tento typ betonu používá v zahraničí už od 80. let a zatím se potvrzují předpoklady, že má extrémní pevnost a minimální nároky na údržbu.
Dnešní jednání zastupitelstva bylo pouze informativní a nekladlo si za cíl rozhodnout o konkrétní variantě příprav rekonstrukce. Podle primátorky Pfeffer Ferklové jsou v současné době nejvíce poškozené chodníky po stranách mostu, zatímco samotná vozovka, která spojuje dvě části města přes řeku Ohři, je ještě ve stavu, kdy je možné dohodnout se na nejvhodnější variantě.
