Data z nositelných elektronických zařízení, jako jsou mobilní telefony nebo chytré hodinky, mohou rozšířit možnosti léčby i v lázeňské oblasti. Podle vědeckého pracovníka Institutu lázeňství a balneologie (ILAB) a profesora na 3. interní klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Martina Matoulka mohou zdravotní data z těchto přístrojů pomoci monitorovat pacienta i po skončení lázeňské léčby a motivovat ho k dodržování zdravějšího životního stylu. Matoulek to dnes řekl ČTK na konferenci Moderní technologie v lázeňství, kterou ILAB uspořádal už potřetí v Karlových Varech.
Zavádění moderních technologií do tradiční lázeňské léčby, která stojí na využívání přírodních léčivých zdrojů, nemusí být odlidštěním péče, spíše naopak. "Naopak to bude přiblížení, protože v lázeňství je problém, že máme naprosto nehomogenní skupinu, máme vybranou populaci, která přijíždí na tři nebo čtyři týdny. Za ty tři až čtyři týdny dochází ke zlepšení, o tom není pochyb. Ale to, co nám může pomoci, je, jaký to má dopad do běžného domácího života. To znamená, co si z toho odneseme za tři nebo šest měsíců," řekl Matoulek. "A tady já vidím obrovskou příležitost využít moderních technologií, různých monitoringů, různých chytrých náramků, hodinek, vyplňování dotazníků o stravování a tak dále," doplnil.
Existují už aplikace, které umí shromažďovat údaje z nositelných zařízení, ukládat je a vyhodnocovat. Dávají také pacientovi zpětnou vazbu, ale nikoli plně automatem, ale s přispěním někoho, kdo je schopen nestandardní údaje vyhodnotit. "To znamená, když se nic neděje, tak vás to povzbudí, a když tam něco je, tak na to někdo koukne," uvedl Matoulek.
To, že pacient má pocit, že je jeho zdravotní stav i na dálku sledován, je i podnětem pro jeho snahu udržet si zdravější návyky. Matoulek řekl, že jsou země jako Dánsko, kde je výrazně méně nemocnic na počet obyvatel než v Česku, a řada konzultací s lékařem se tam odehrává na dálku. Přesto je zdravotní stav populace v Dánsku lepší. Moderní technologie tak mohou shromažďovat zdravotní data a včas varovat před zdravotními riziky.
Podobně fungují i další v Česku už používané aplikace pro chytré telefony. Například On-line pohotovost, kterou od března zavedl i Karlovarský kraj a která umožňuje na dálku konzultaci s lékařem, má v sobě také funkci nahrání zdravotních dat z mobilního telefonu tak, aby se lékař mohl podívat na základní údaje, které tato zařízení měří. A údaje, které jsou schopny zařízení měřit, stále přibývá, od základního počtu ušlých kroků, fyzické aktivity, délky a kvality spánku až po krevní puls, krevní tlak nebo okysličení krve.
