„Co se týče délky, může se Chebský hrad se svými 350 metry podzemních chodeb měřit s nejvýznamnějšími památkami v Česku. Musíme ovšem pominout pevnostní města Josefov a Terezín, která se vyznačují rozsáhlými podzemními systémy,“ zdůraznil kastelán hradu Tomáš Dostál.
Z ostatních míst se podle odborníků větším podzemím může chlubit už jen Vyšehrad, který má 980 metrů chodeb. „Na pomyslném třetím místě je pak Špilberk, jehož chodby jsou dlouhé 330 metrů. Kasematy v Hradci Králové a v Olomouci se dochovaly pouze z malé části,“ uvedl kastelán.
Správa hradu se chystá jedinečný prostor hradu trvale zpřístupnit. Nejprve je ale nutné na šancích vybudovat menší objekt, kudy budou návštěvníci do podzemí pohodlně vstupovat. Na tom už město, které je vlastníkem památky, pracuje.
„Zadali jsme architektonickou studii, která se celým tím prostorem zabývá a ukazuje, jak by šance měly vypadat, aby bezprostřední okolí hradu i vstup do podzemí byly pro návštěvníky komfortnější. A na základě studie byla po dohodě s památkáři vypracovaná projektová dokumentace,“ uvedla vedoucí odboru investic chebské radnice Marcela Nečekalová.
Pro lidi je podzemí velkým lákadlem. Hodně se na to při návštěvě chebské císařské falce ptají. „My jsme však měli tuto část hradu uzavřenou nebo jsme ji otevřeli jen výjimečně, v hodně omezeném režimu. A to je škoda. Proto věřím, že se letos dočkáme a podzemí zpřístupníme,“ předestřel kastelán. Upozornil však, že procházet se hluboko pod povrchem bude možné pouze s průvodcem. Důvodem je bezpečnost.
Dobré víno tiší žal, hlásá nápis
„Ty chodby se tu všelijak kříží, jedna spojka funguje tak, že by zde lidé mohli bloudit v podstatě stále v kruhu. Ale není třeba se návštěvy bát. I kdyby náhodou došlo k výpadku proudu a v prostoru, který je nějakých dvacet metrů pod povrchem, nastala absolutní tma, jsou na to naši průvodci připraveni. Mají u sebe silný zdroj světla a navíc se tu vyznají i poslepu,“ ujistil kastelán Dostál.
Hradní kaple skrývá i necudné figury, Cheb ji chce dostat na seznam UNESCO![]() |
Podle jeho slov sloužilo v minulosti podzemí jako sklady pro případ obléhání. Obránci tady ukládali vojenský erár a možná i zásoby. Prostě vše, co v případě obléhání mohlo pomoci vydržet.
„Je pravda, že dnes je tu celkem vlhko. Ale je otázka, zda tomu bylo tak i v době, kdy obléhání skutečně hrozilo. Za minulého režimu totiž byla řada průduchů či odtoků vody směrem dolů k řece Ohři zazděná. A je možné, že právě tyto průduchy sloužily k odvádění vlhkosti. Jak to skutečně bylo, to už dnes asi nezjistíme, protože původní plány pevnosti neznáme,“ podotkl Tomáš Dostál.
Podzemní prostory pravděpodobně využívali začátkem 20. století i měšťané během Valdštejnských slavností, které se ve městě konaly. Svědčí o tom malby na zdech. Na jedné je čert, který má kolem sebe německý nápis Dobré víno tiší žal. V další místnosti je obrázek sudu, na kterém leží jakési zvíře. „Někdo v něm vidí černou kočku, jiný opici,“ dodal se smíchem kastelán.