„Dlouhodobě se snažíme podporovat projekty, které mají skutečný dopad v terénu. Likvidace invazních druhů rostlin je klíčová pro zachování biodiverzity a návrat původních ekosystémů,“ uvedl Jan Vrba, krajský radní pro oblast životního prostředí.
Podle jeho slov letos do programu na likvidaci invazních druhů rostlin směřují téměř čtyři miliony korun. Tyto peníze podpoří celkem 34 projektů. Dotace míří například do Karlových Varů, Lázní Kynžvart, Horního Slavkova, Kynšperku nad Ohří, Habartova nebo Krásna.
Obrana proti invazi bolševníku nabírá v Karlovarském kraji na obrátkách |
Program navazuje na dřívější projekty financované z evropských fondů a zaměřuje se především na lokality, kde je nutné zajistit dlouhodobou udržitelnost již provedených zásahů. Podpora je nastavena tak, aby motivovala vlastníky a uživatele pozemků k aktivnímu zapojení. Může pokrýt maximálně polovinu nákladů, záleží ale i na velikosti ošetřované plochy.
„Invazní rostliny představují dlouhodobý problém, který se bez systematické podpory jen obtížně řeší. Právě proto pokračujeme v navazujících programech, které pomáhají udržet již dosažené výsledky. Cílem je zabránit opětovnému šíření,“ doplnil Vrba.
Podle odborníků ze Správy CHKO Slavkovský les je vliv nepůvodních a invazních druhů na místní přírodní společenstva považován za jednu z největších hrozeb pro druhovou rozmanitost přírody.
„Do Evropy byla většina problematických invadorů přivezena záměrně již v 18. a 19. století, řada z nich až ve století 20. Ovšem invaze pokračují stále. Většinou se pěstují pro okrasu, problém je, že některým nejdravějším druhům stačí k rozšíření opravdu málo,“ nastínila botanička Jana Rolková.
Zmínila přitom například křídlatku japonskou, dnes rozšířenou po celé Evropě, která pochází z pouhých několika trsů, přivezených v roce 1848 jedním holandským zahradníkem z cesty po Japonsku. „Podobnou historií prošly i mnohem mediálně známější invazní druhy, jako třeba bolševník velkolepý či netýkavka žláznatá,“ vysvětlila botanička a přidala informaci, že ani křídlatka sachalinská za svou japonskou sestrou nezaostává.
Navíc jejich kříženec, křídlatka česká, se v přírodě dokáže šířit dvakrát rychleji než rodičovské druhy. Křídlatky jsou u nás často pěstované v parcích a zahradách, odkud hojně zplaňují do okolní krajiny.
„Tyto silně invazní druhy se efektivně rychle a často šíří vegetativně, zakoření i prostřednictvím odlomených oddenků a lodyh. Likvidace je kvůli jejich regeneračním schopnostem extrémně náročná. S křídlatkami je možné se setkat například na březích Ohře, Teplé nebo v okolí Karlových Varů. Doménou bolševníku velkolepého jsou výše položené oblasti Slavkovského lesa, především ruiny bývalých lidských sídel, okraje lesních porostů a luk,“ vyjmenovala botanička.
