„O bioluminiscenci může kantor v rámci hodiny vyprávět. Nebo dětem pustí dokument. Ale když přijde zapálený odborník, je to jiné. Ten vypráví, jak to v živé přírodě chodí a vysvětluje, že i my jsme součástí toho světa. A především že leccos z toho, o čem je řeč, můžeme v přírodě pozorovat,“ zhodnotila ředitelka školy Radka Hodačová.
A když navíc přinese baňku se vzorkem těch organismů, které v moři světélkují, děti zaujme. To si lehce zapamatují a podle ředitelky to má obrovský dosah. Nejvíce ji přikvapilo, s jakým zaujetím žáci Janu Šugarovi naslouchali a jaké bylo při jeho výkladu ve třídách ticho.
Svítící plankton v obýváku? Stačí ho občas přikrmit, pozor však na sladkou vodu |
„Máme za sebou čtyři vyučovací hodiny, dvě v osmých a dvě v devátých třídách. Děti organismy viděly na vlastní oči, mohly samy rozpohybovat baňku tak, aby se plankton uvnitř rozzářil. O bioluminiscenci diskutovaly mezi sebou, vyvozovaly závěry a ty pak prezentovaly spolužákům. Přesně tohle školy potřebují. Víc praktičnosti,“ zdůraznila Hodačová.
Ta se po skončení hodiny pokaždé žáků ptala, jak se vyučování líbilo. „Pro všechny to byl ohromný zážitek. Navíc ve třídě byl i temný stan, ve kterém byla luminiscence velmi dobře vidět,“ řekla ředitelka. Ocenila, že přednášející připravil pro každého i hmatatelnou připomínku neobvyklého vyučování.
Na školní 3D tiskárně nechal za pomoci žáků školy vytisknout svítící přívěsek na klíče se symbolem planktonu. „To však není bioluminiscence, ale takzvaná fosforescence. Klíčenku je třeba nejprve osvítit a teprve pak ve tmě jemně září,“ vysvětlil chemik Jan Šugar.
Toho překvapilo, jak málo děti o světélkování živých organismů v přírodě věděly. „Myslel jsem, že například světluška bude, jak se říká, úplně provařená. Že tu budou znát úplně všichni. Ale skutečnost byla jiná, na vlastní oči ji viděl málokdo,“ konstatoval.
S dětmi si tedy nejprve povídal o tom, které organismy svítí, proč a k čemu bioluminiscenci využívají. Že konkrétně světlušky pro rozmnožování, další organismy k lovu, jiné k ochraně. „A malé chobotničky v moři se tak maskují. Lehce světélkují, aby nevrhaly stín na mořské dno. Těch možností je celá řada,“ popsal Jan Šugar. Pro děti si v souvislosti s luminiscencí připravil i jednu detektivní záhadu, kterou bylo třeba rozlousknout.
Světélkující fytoplankton si teď díky projektu chemika Jana Šugara a jeho sadě BioLumos bude moct vypěstovat každý.
Citlivou kamerou natáčel mořskou rybu, kterou nechal několik dnů ležet v lednici. Ukázalo se, že ryba začala po nějaké době světélkovat. „Když jsem se ptal, co by to mohlo být, děti mě velmi mile překvapily. Správně odhadovaly, že se na povrchu ryby zřejmě rozmnožil nějaký organismus, který světélkuje,“ pokýval uznale hlavou Šugar.
Svým příchodem na vyučování do školy chtěl především zvýšit zájem dětí o přírodní vědy. „Mohl jsem žákům ukázat, kolik zajímavého je kolem nás. Povzbudit je, aby se dívali kolem sebe, měli zájem o svět kolem a nebáli se přírodní vědy studovat,“ dodal Jan Šugar.
Brněnští vědci zjistili, jak může světlo z hlubin moře nahradit žárovky |
V podobných projektech chce škola pokračovat. Už v loňském roce před žáky posledních ročníků předstoupili například architekt, řidič či nástrojař.
„Když přijde člověk, který chce mluvit o své profesi, já to vítám. Děti totiž mnohdy netuší, jaká je pracovní náplň těch profesí, a tak to pro ně má obrovský význam. Na druhou stranu možnost stoupnout si před třídu a vyzkoušet práci pedagoga může být cenná zkušenost pro každého. I pan Šugar byl po čtyřech hodinách velmi unavený. Je vidět, že učitel to nemá jednoduché,“ dodala se smíchem ředitelka.
Moře se vlní a voda na některých místech modře světélkuje. Příčinou takového přírodního jevu je plankton Noctiluca scintillans (Svítilka třpytivá) zvaný též jako „mořská jiskra“. Pokud je tento druh organismu vyrušen ve vodě vlnami či mořskými proudy, začne jasně zářit:
9. prosince 2018 |
