„Všichni přišli téměř najednou, takže jsme se museli pěkně otáčet. A to podzim teprve začíná,“ řekla vedoucí záchranné stanice Markéta Hrušková s tím, že oproti loňsku bylo letos ježků mnohem víc. Mnozí se ale, jen co nabrali síly, vrátili zpět do přírody. „Ježčí mimina nám přivezli lidé, kteří je měli na zahradě. Matku zřejmě přejelo auto, dlouho se u mladých neukázala. Bez pomoci člověka by sirotkům hrozila smrt,“ vysvětlila Hrušková.
Podle jejích slov však leckdy lidé panikaří bez důvodu a malé ježky vozí do záchranných stanic zbytečně. „Začátkem podzimu mají mladí ježci ještě dost času, aby se stačili před zimou patřičně vykrmit,“ uvedla.
S přípravou na přezimování, které tráví hibernací, však mohou lidé ježkům pomoci. „Je možné je přikrmovat. Nabídnout jim konzervy, paštiky, kapsičky či granule pro kočky. Ovšem ty bez rybího masa, to totiž ježci neumí strávit. Neměli by také dostávat mléko, po něm mívají střevní problémy a mohou i uhynout. Vhodné není ani ovoce ve velkém množství. Jsou to prostě hmyzožravci, chutnají jim třeba sušení červi,“ doporučuje Markéta Hrušková a dodává, že když už se někdo do přikrmování pustí, měl by bodlináčům nabídnout kvalitnější potravu bez obsahu obilovin nebo přímo žrádlo pro ježky.
Ježci pochodují městy. Jejich původní domov je zničený, říká ošetřovatelka |
A kdy ježky zachraňovat? Podle Markéty Hruškové je lidská péče žádoucí v případě velmi malých či hubených mláďat. Nebo pokud se ježek bude pohybovat přes den na zahradě, či dokonce následovat člověka. To totiž svědčí o tom, že zvíře, které bývá aktivní hlavně v noci, není v pořádku.
Zhruba do druhé poloviny října není dobré nezraněné ježky z přírody brát. Od druhé poloviny října je možné pomoci takovému ježkovi, který má méně než 350 gramů, což se přibližně podobá velikosti roztažené dlaně dospělého člověka. Ježci také potřebují pomoc, pokud skončí v nějaké pasti, ze které se nedokážou sami dostat. Nebezpečím jsou především různé díry, skruže či sítě.
