Cheb se chce v této věci spojit s Norimberkem. Ten vlastní podobnou památku a přáním Chebských je usilovat o zápis společně.
„Vzácná kaple je jednoznačně nejcennější částí hradního areálu,“ uvedl zástupce chebského starosty Michal Pospíšil, který si vzal propagaci stavby za své.
Na ambiciózním projektu s ním spolupracuje nedávno založený odbor kultury, cestovního ruchu a přeshraniční spolupráce chebské radnice, v jehož čele stojí Marcela Brabačová. Ta má dlouholeté zkušenosti s kulturním a turistickým děním v Chebu a s rozvojem přeshraničních vztahů. Stojí rovněž za zviditelněním chebského fenoménu, kterým jsou krovy měšťanských domů.
„Vstupujeme do jednání s městem Norimberk. To je vlastníkem tamního hradu, kde stojí dvoupatrová románsko-gotická kaple, dvojče naší kaple na chebském hradě. Jsou to jediné dvě kaple svého druhu na světě. Pro svou architektonickou unikátnost si zápis na seznam UNESCO zaslouží,“ uvedla Brabačová.
V podobném duchu se o sakrální stavbě vyjadřuje i kastelán Tomáš Dostál. „Hradní patrová kaple je umělecký zázrak. Nikde poblíž nenajdeme jiné dílo spjaté přímo s rodem Štaufů, které by jí svojí krásou a zachovalostí mohlo konkurovat,“ řekl.
Podle jeho slov jde v případě kaple o manifest originální štaufské gotiky. Architekturu památky totiž charakterizuje propojování forem románského stylu a gotiky, což tvoří dohromady osobitý "štaufský" styl, jakým se mohou pyšnit nejslavnější stavební zakázky císaře Fridricha II. v italské Kampánii a Apulii a také na Sicílii.
Byla zázemím pro alchymistické pokusy
„V Chebu ovšem nejde jen o architekturu. V interiéru návštěvník najde také velmi bohatou sochařskou dekoraci. Originální jsou zejména hlavice mramorových sloupů v prvním patře. Jemná kamenická práce na nich vykouzlila rostlinné ornamenty a figurální výjevy ve velmi naturalistickém pojetí. Na jedné je možné spatřit andělské bytosti s biblickými knihami a svitky v rukou, na druhé pak necudné figury,“ přiblížil kastelán s tím, že návštěvníky horní kaple jistě zaujme zdobený mramorový sloup oddělující soukromou lóži císaře, který si Friedrich II. pravděpodobně dovezl do Chebu ze své rodné Itálie.
Český výletník: Onanující panáček v chebské kapli vyzařuje božský klid |
Stavba kaple byla zahájena na konci 12. století v prostoru zrušeného slovanského pohřebiště. „Mnoho koster bylo porušeno při kopání jejích základů, několik pohřbů bylo nalezeno uvnitř pod podlahou. Na místě dnešní štaufské kaple ovšem původně stála menší obdélníková stavba, pravděpodobně rovněž sakrální, spadající do vohburgské vývojové fáze chebského hradu,“ dodal.
Chebská kaple skrývá i další zajímavost. Po úzkém točitém schodišti umístěném vedle sakristie se lze dostat do malé místnůstky, v níž ve druhé polovině 15. století prováděl různé alchymistické experimenty významný a velmi bohatý chebský měšťan Zikmund Wann.
