Poesiomat připomínající výdech z lodi či metra stojí přímo v jejím rodném domě. Právě odtud vypráví svůj příběh návštěvníkům v jakékoliv denní či roční době. Posluchači se mohou těšit rovněž na české i německé znění krušnohorských pověstí, na písně o vládkyni Krušných hor Marcebile, na básně o zaniklé osadě či na pohádku v nářečí krušnohorských Němců. Za projektem stojí spolek Piána na ulici a Česko-německý fond budoucnosti.
„Dříve bylo zapotřebí připojení k elektřině. Nyní má Poesiomat kliku, a elektřinu si tak vyrobí každý návštěvník sám. To nás přivedlo na myšlenku umístit zařízení i na periferní či jinak opuštěná místa,“ poznamenal autor projektu Ondřej Kobza, zakladatel spolku Piána na ulici, který Poesiomaty umísťuje do krajiny i ulic českých měst od roku 2015.
Původně šlo především o jukeboxy na poezii. V průběhu let se však koncept vyvíjel. „Dnes nám jde hlavně o zachycení genia loci, mizející paměti, specifické místní kultury. A to v jakékoliv formě a zvukové podobě,“ vysvětlil Kobza, který v roce 2022 spojil síly s Česko-německým fondem budoucnosti.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Společně vybrali sedm kostelů v oblasti bývalých Sudet a nadchli místní lidi pro myšlenku umístit k nim Poesiomaty. „Tato zařízení vrací do původně vysídlené krajiny jazyk a kulturu těch, kteří zde po staletí žili, o ta místa pečovali a po válce byli nuceni odejít. I dnes se tak můžeme zaposlouchat do místních pověstí, písní, básní a vzpomínek,“ uvedl Tomáš Jelínek, ředitel Fondu budoucnosti. „A zároveň tím i svým způsobem ocenit ty, kteří se o tato místa dnes starají, vdechují jim nový život, a obnovují tak historickou paměť pohraničí,“ dodal.
Projekt úspěšně pokračoval i v roce 2023 instalací v pořadí již osmého Poesiomatu u poutního kostela v Hejnicích. Devátý Poesiomat pak připadl právě na zaniklou osadu na hřebeni Krušných hor.
Königsmühle přitom nikdy nebylo poutním či jinak významným místem. Před druhou světovou válkou tam na samotě žilo jen několik desítek obyvatel. Nový impuls získala osada desítky let po odsunu původních německých obyvatel. Tehdy místo objevil dokumentarista a znalec Krušných hor Petr Mikšíček.
Už nejsme squateři, radují se v zaniklé osadě a pokračují v její obnově |
„Königsmühle má své zvláštní, přitažlivé kouzlo. Cítil jsem ho už od první chvíle, kdy jsem do této rozpadlé a zarostlé osady přišel. A cítí ho i spousta dalších lidí. Jinak si nedokážu vysvětlit, proč by se do Königsmühle jinak každý rok vracelo několik stovek lidí,” uvedl Mikšíček s odkazem na land art festival, který spolu s přáteli ze spolku DoKrajin už třináctým rokem organizuje.
„Náš festival je o setkání Čechů a Němců. Je o vyprávění, o historii, přírodě a umění. O minulosti i budoucnosti. O trvání i pomíjivosti,” dodal Mikšíček, podle něhož na letošní ročník dorazilo téměř osm stovek lidí z obou stran hranice.
Zaniklá německá obec Königsmühle se proměnila v umělecké dílo |
„Na festivalu v Königsmühle se naprosto přirozeně prolíná čeština a němčina, hranice a čas zde nehrají roli. Člověk tu potká umělce z Chomutova stejně jako z Annabergu a zaslechne příběhy dnešní i ty minulé. Proto si velmi vážíme aktivit Petra Mikšíčka a celého spolku DoKrajin,“ poděkoval ředitel Jelínek. Doplnil, že českoněmecké pohraničí je plné příběhů, které by neměly být zapomenuty. Stačí jenom poslouchat. Třeba vyprávění Rosemarie Ernst, která se v osadě Königsmühle před osmdesáti lety narodila.
24. srpna 2019 |
