V Česku je podle webu ministerstva životního prostředí nyní 26 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají 14,42 procenta území státu. Vyhlášení CHKO Krušné hory ministerstvo očekává asi v polovině roku 2026.
„Jsou zde například rozsáhlé mokřady a rašeliniště chráněné Ramsarskou úmluvou, ale i přesto celé velké pohoří zůstává jediným v ČR, které není plošně chráněno, což by se nyní mělo změnit. Je zde zčásti evropská ochrana, ta celoplošná státní dosud chyběla,“ uvedl k potřebě chránit Krušné hory ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Budoucí CHKO Krušné hory by měla především chránit zachovanou krajinu s rozsáhlými celky rašelinišť, přírodě blízkých lesů na svazích hor a mozaikou lesů, luk a pastvin a zástavby na náhorní plošinách.
Vyhlášení CHKO přispěje nejen k lepší péči o přírodu, ale i ke zjednodušení a zefektivnění státní správy v ochraně přírody a krajiny, kdy by nově namísto jedenácti orgánů ochrany přírody měl pečovat pouze jeden – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
„Návrh na vyhlášení nové chráněné krajinné oblasti, stejně jako každá jiná změna, přirozeně vzbuzuje různé otázky či obavy. Řadu z nich se již během stovky jednání podařilo vysvětlit, návrh jsme průběžně upravovali podle připomínek obcí a v jednáních budeme samozřejmě pokračovat,“ upřesňuje ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.
„Víme, že místní obyvatelé mají Krušné hory rádi, záleží jim na tom, jak budou vypadat v budoucnu. Právě proto se snažíme domluvit na přístupu, který zajistí trvale udržitelné využívání hor pro lidi, kteří tady žijí, kteří je navštěvují a kteří v nich hospodaří,“ dodal Pelc.
Kraje s CHKO problém nemají
Vedení obou krajů, ve kterých bude CHKO působit s jejím zřízením souhlasí.
„Vyhlášení Chráněné krajinné oblasti podporujeme, protože to pomůže udržitelnému rozvoji regionu a vnímáme, že to bude benefitem nejen pro návštěvníky Krušných hor, ale pomůže to i samotným obcím v budoucí chráněné krajinné oblasti,“ říká hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.
„Jednání se všemi zúčastněnými stranami, kterými bylo nejen ministerstvo ale také AOPK, Ústecký kraj a jednotlivá města a obce, jež se nachází v území plánované ochrany, trvala několik let. Snažili jsme se totiž vyjít vstříc připomínkám a vyčlenit území, pro která by ochrana mohla znamenat problém s dalším rozvojem. Nám jde samozřejmě o ucelenou ochranu unikátních přírodních a krajinných hodnot, jež jsou pro náš region výjimečné, ale současně chceme akceptovat požadavky obcí tak, aby nebyl výrazně omezován jejich rozvoj,“ uvedl náměstek hejtmana s gescí v oblasti životního prostředí Karel Jakobec.
„Jsme kraj, který byl sužovaný ekologickými problémy po celá desetiletí minulého století, proto jsme rádi, že se lesy u nás daly do pořádku a je zde dnes opravdu unikátní příroda. To je i důvod, proč vítáme vyhlášení CHKO Krušné hory. Samozřejmě za předpokladu, že to bude v konsensu s rozvojem obcí, k čemuž také došlo a za to ministerstvu životního prostředí děkujeme,“ zmiňuje také první náměstek hejtmana Ústeckého kraje Jiří Kulhánek.
Šance na další rozvoj
Založení CHKO Krušné hory nevidí jako problém ale jako příležitost pro další rozvoj ředitel Destinační agentury Krušné hory Štěpán Javůrek.
„Od začátku jsme v kontaktu s AOPK a snažíme se všechny naše plány na rozvoj turistické infrastruktury dělat tak, abychom po vyhlášení CHKO nemuseli nic bourat nebo složitě měnit,“ komentuje vznik nové CHKO Javůrek.
„Jsme přesvědčení, že s AOPK budeme spolupracovat dobře. Hory jsou velké a poskytují dost prostoru na rozvoj cestovního ruchu i ochrany přírody. Cítím to jako šanci mít nějaký koncept rozvoje celého území na delší dobu. Jsem v tomto opatrný optimista,“ dodal.
Podle něj vyhlášení CHKO, alespoň na začátku nové návštěvníky přitáhne, a o ty se bude muset destinační agentura i samotná CHKO postarat. „Ať se to někomu líbí, nebo ne, Krušné hory jsou teď trendy, a počet turistů tady roste. Lidé je objevují. Našim úkolem bude se daleko lépe postarat o turisty, kteří sem přijíždějí, a směrovat je tak, aby nepoškozovali území a neobtěžovali nadměrně ani obyvatele hor,“ zdůraznil Javůrek.
Rychlejší jednání a rozhodování
„Jáchymov se vzniku CHKO od počátku nebránil, naopak tento záměr podporoval. Samozřejmě jsme nebyli pro plošné nastavení jednotných pravidel, ale při stanovené zonaci, o které se na jednáních s ministerstvem i AOPK mluvilo, bude vznik CHKO přínosem. Chceme, aby chráněná oblast stanovila pravidla pro pohyb na krásných místech v Krušných horách, ale aby neomezovala život našich občanů ani rozvoj města,“ řekla ČTK Lada Baranek Lapinová, místostarostka Jáchymova (nez.).
Při jednáních o rozsahu CHKO obce nejčastěji požadovaly, aby se netýkala jejich zastavěného území nebo rozvojových lokalit. Tomu se snažila AOPK vyhovět.
I podle Petra Zemana, jednatele Skiareálu Klínovec, by změna mohla přinést zrychlení a zprůhlednění povolovacích procesů. Jak dnes řekl, samotnou ochranu přírody největší rekreační areál v Krušných horách podporuje. I podle jejich průzkumu mezi návštěvníky je příroda jedním z důvodů, proč do areálu jezdí.
Čas na podání námitek
V současné době běží 90denní lhůta, kterou mohou využít města, obce, kraje a vlastníci nemovitostí pro podávání námitek. Ty by měly být následně zpracovány do konce roku 2025.
Poté budou připraveny nezbytné materiály jako nařízení vlády o vyhlášení CHKO, hodnocení dopadu regulace (RIA) a vyhláška Ministerstva životního prostředí o vymezení zón CHKO. Vyhlášení CHKO Krušné hory se lze očekává zhruba v polovině roku 2026.
