Nadšení zakladatelů přetrvává dodnes, říká náčelník Horské služby Krušné hory

  9:02aktualizováno  9:02
Krušné hory patří se svými více než 1600 kilometry čtverečními k největším masivům v České republice. Ačkoliv stále nabízejí ne zcela objevená místa, staly se zejména v zimě vyhledávaným cílem turistů. Nad jejich bezpečím bdí už 70 let záchranáři Horské služby Krušné hory.
Miroslav Račko, náčelník Horské služby Krušné hory

Miroslav Račko, náčelník Horské služby Krušné hory | foto: Horská služba Krušné hory

Jejich práce je rozmanitá. Krušné hory totiž nabízejí jak pískovcové skály vyhledávané horolezci, tak lyžařská střediska. „Dokázaly by pojmout i daleko víc turistů, otázkou je, jestli by to prospělo atmosféře hor. To, že je v nich ještě spousta neobjevených míst, má své kouzlo,“ říká v rozhovoru současný náčelník krušnohorských záchranářů Miroslav Račko. Tento post zastává od roku 2019 teprve jako čtvrtý muž v sedmdesátileté historii.

Když se řekne horský záchranář, mnoho lidí si podvědomě vybaví bernardýna se soudkem rumu na krku. Máte, nebo měli jste i takové pomocníky?
Do historie psovodů horské služby až tak plně nevidím. Se psy ale aktuálně v naší oblasti pracujeme. Máme čtyři atestované psovody, jejichž svěřenci jsou vycvičení na pátrání po osobách. Soudek na krku ale nenosí. Jsou to drobnější border kolie, a ty by ho neunesly (úsměv).

Odkud kam sahá sféra vaší působnosti?
Naše oblast je ohraničená Kraslickým průsmykem na západě. Na východě je pak pomyslnou hranicí naší oblasti Děčínský Sněžník. Délka krušnohorského hřebene je někde kolem 140 kilometrů. Spolu se Šumavou jsme tak, co se obslužnosti týká, nejrozlehlejším českým pohořím.

Krušnohorští záchranáři mají za sebou pernou zimu, teď přezbrojují na léto

Každý kilometr Krušných hor je pod vaším dohledem?
Systém služeb máme nastavený na letní a zimní režim. Každý je trochu jiný. V létě máme v Krušných horách stále obsazená čtyři pracoviště. Bublavu, Boží Dar, Klíny a Tisou. Z těchto stanovišť jsme v rámci přijatelných dojezdových časů schopni obsloužit celé Krušné hory. O víkendech se zapojují ještě dobrovolní členové horské služby na těchto a dalších stanicích.

V zimním gardu máme nepřetržitě obsazených sedm stanic. Zimní provoz je daleko náročnější i kvůli vysoké návštěvnosti lyžařských areálů. A kvůli klimatickým podmínkám jsou v zimě dojezdové časy jiné. Zbylé stanice, kterých máme celkem 13, pak obsazujeme o víkendech zase dobrovolnými členy.

Celý krušnohorský hřeben máte pokrytý už od samého počátku fungování horské služby?
Vývoj byl postupný. Historie se začala psát na východě na Telnici, což bylo 28. ledna 1955. Zakládajícím členem byl kolega Jarda Mikoláš, spolu s dalšími kolegy Františkem Sukem a Karlem Bohuslavem, kteří stáli u zrodu okrsků Nové Město, dnešní Bouřňák, a Pyšná.

Po roce 1960 se služba rozšířila dál na západ do okolí Měděnce, Klínovce-Božího Daru a Perninku. Bublava pak oddělením od okrsku Pernink vznikla jako samostatný okrsek v 70. letech.

Dá se spočítat, kolik lidí se v řadách Horské služby Krušné hory za dobu její existence vystřídalo?
Velmi mnoho! Ale přesné číslo nedokážu říct, na pamětním listě k 70. výročí jsou jména lidí od založení horské služby v Krušných horách až po současnost. Odhaduji ale, že je to určitě přes 300 členů.

Kolik bylo náčelníků?
Od roku 1962, kdy se jím jako první stal Jaroslav Břach, jsem já čtvrtý v pořadí. Po Jaroslavu Břachovi přišel Rudolf Chlad, pak byl náčelníkem Miroslav Güttner a od roku 2019 jsem jím já. Jaroslav Břach byl náčelníkem oblasti zhruba 27 let, Rudolf Chlad od roku 1989 do roku 2009, Míra Güttner pak tuto funkci zastával do roku 2019.

Ptát se na počet zásahů je asi zbytečné, že?
Jsou jich desetitisíce. Ročně v současnosti řešíme 900 až 1200 událostí za rok. Prostým vynásobením bychom se tak dostali na desítky tisíc zásahů. Na počátcích bylo zásahů určitě daleko méně, ale na druhou stranu mohly být daleko náročnější, protože vybavení horských záchranářů nebylo zdaleka na takové úrovni jako dnes. To nahrazovalo obrovské nadšení kluků, kteří tuto práci dělali. To nadšení ale přetrvává dodnes.

Kolaps dívky na koni i motoristé ve sněhu, zásahů horských záchranářů přibylo

Jak dlouho pracujete u horské služby?
Dobrovolným členem jsem se stal v roce 2005, v roce 2009 se ze mě stal profesionál. Od píky u horské služby začíná každý. Profesionalizace je vždy podmíněná tím, že musí být nejdřív dobrovolným členem. Tím ostatně zůstává i v době profesionálního členství. Jsme vlastně profesionálové i dobrovolníci zároveň.

Žije ještě někdo z lidí, kteří stáli na úplném počátku Horské služby Krušné hory?
Bohužel už ne. Nejstarším zástupcem našeho velmi dobře fungujícího masters týmu a pamětníkem je tak kolega Pepa Roubíček z Božího Daru, kterému je úctyhodných 91 let. Fungoval a funguje u horské služby v západní části Krušných hor v okrsku Boží Dar. Je neskutečně vitální, má spoustu historek. Před takovými lidmi klobouček.

Horská služba byla od samého počátku profesionální organizací?
Začátky byly založené na dobrovolnické práci. Až na počátku 60. let nastoupil první profesionál, a tím byl tehdejší náčelník Jarda Břach. Dodnes je základem naší práce dobrovolná základna. Aktuálně máme asi 67 aktivních dobrovolných členů. Profesionálů je nás v Krušných horách 16.

Pobyt na horách má být radost, ne starost, říká náčelník horské služby

Když jsem se bavil s vašimi předchůdci, vždy si stěžovali na to, že sehnat nové dobrovolné záchranáře je náročné. Přetrvává tento problém?
V posledních řekněme pěti letech se karta trochu otočila k lepšímu. V silnějších okrscích, jako je například Pernink, Boží Dar či Telnice, se nábory podařily. Snažíme se přitáhnout nové lidi, a to se nám průběžně daří. Stabilní chod horské služby je tedy zaručený.

V rámci oslav 70. narozenin jste před nedávnem připravili velkou slávu. Čím jste se veřejnosti pochlubili?
Oslavy jsme letos uchopili úplně jiným způsobem. Rozvrhli jsme je na celé území Krušných hor. Prezentačních míst jsme měli celkem šest. Předvedli jsme naši činnost, spolupráci se složkami IZS, byly tam i ukázky leteckých záchranných služeb. Akci jsme pojali jako den otevřených dveří. Myslím si, že právě tento koncept byl v konečném důsledku velmi zajímavý a do našeho dění vtáhl hodně místních. Kdybychom akci udělali na jednom místě, přišlo by možná velké kvantum lidí, ale byla by anonymnější. Takhle byly oslavy osobnější a lepší.

Čtrnáct zásahů za jediný den nepamatujeme, říká náčelník Horské služby

Když se podíváme na mapu vašich okrsků, kde je podle vašich zkušeností práce horského záchranáře nejnáročnější?
Určitě v centrálním Krušnohoří. Tedy v okolí Božího Daru a Klínovce. Je to logické. Jezdí tam nejvíce lidí, nejširší je i rozmanitost poskytovaných služeb. Ať už v zimě, nebo v létě, Božídarsko a Klínovec pro nás budou vždy nejnáročnější.

V poslední době se hodně skloňuje termín overturismus. Je koncentrace turistů v jenom místě podle vašeho názoru skutečně problémem?
Týká se právě exponovaných míst Krušných hor. Ale to se bavíme o výjimečných lokalitách. Jinak, když si projedete celé Krušné hory, návštěvnost je velmi střízlivá a příjemná. Boj o prostor ještě nezačal. Krušné hory by určitě dokázaly pojmout i daleko víc turistů, otázkou je, jestli by to prospělo atmosféře hor. To, že je v nich ještě spousta neobjevených míst, má své kouzlo.

Dostat se k horským záchranářům? To není snadné, říká náčelník

Co v tomto kontextu říkáte na plánované zřízení CHKO Krušné hory?
Necítím se být odborníkem na životní prostředí a ochranu přírody. Ale za mě je velmi důležité správné nastavení územních plánů na katastrech horských obcích a jejich dodržování.

V posledních letech se politici předhánějí ve slibech zvyšování platů policistům, hasičům či vojákům. O horské službě však v této souvislosti moc slyšet není. Nepřipadáte si v tomto ohledu malinko odstrčení?
Úplně odstrčení nejsme. Mluvit o penězích je pohyb na tenkém ledě, každý vnímá výši příjmu úplně jinak. Z mého pohledu má naše práce navíc v současné době zřídka viděný benefit v podobě relativní svobody.

Na jednu stranu musíme být dostupní a připravení se stoprocentní spolehlivostí a zodpovědností, ale na druhou stranu je součástí naší práce i pohyb a práce v překrásném prostředí v terénu. Když jste na čerstvém vzduchu, vždy to osvěžuje ducha. V tomto kontextu není důvod naříkat. Nelze vše přepočítávat pouze na peníze. Je to i o nastavení hodnot.

Nejčtenější

„Šedesát let? Nemám v plánu se vracet.“ Michael Douglas v Karlových Varech promluvil o konci kariéry

Oscarový herec Michael Douglas se po sedmadvaceti letech vrátil do Karlových Varů, aby osobně představil restaurovanou verzi Přeletu nad kukaččím hnízdem a odnesl si novou edici Křišťálového glóbu,...

OBRAZEM: Chátrající Praha. Znáte příběhy nejznámějších ruin a opuštěných domů?

Vymlácená okna, zazděné dveře a léta zarostlé vstupy. Takových opuštěných budov najdete v hlavním městě spousty, jen Pražané už si jich po letech míjení tolik nevšímají. Většinou mají kromě...

OBRAZEM: Legendární podchod u Muzea mizí. Stavba nové tramvajové trati mění Legerovu ulici

Praha přichází o jeden ze svých známých podchodů. Pěší tunel pod Legerovou ulicí u Muzea se kvůli stavbě nové tramvajové trati postupně bourá. Místo, kudy po desítky let proudily davy lidí mezi...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...} {LABEL}

Zarostlé schody v Karlíně ukrývají zapomenutou železniční historii. Obnoví zdejší zastávku?

Mezi činžáky v Pernerově ulici v Karlíně si jich možná ani nevšimnete. Za bránou mezi domy 324 a 357 však zarůstají schody, které vedly na dávno zrušenou železniční zastávku. Ta kdysi sloužila...

Tragédie po slávě ve Varech. Hrdina vítězného filmu se utopil u Prahy

Vítěz letošního ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, dokument Raději zešílet v divočině režiséra Mira Rema, získal v sobotu večer hlavní cenu – Křišťálový glóbus. Jen několik hodin...

Punkfest pro dětskou onkologii. Vystoupí Znouzectnost, Bez Šance i Nežfaleš

V lesním areálu Hospůdky U Pavla v Polici nad Metují se v pátek v sobotu koná 11. ročník benefiční punkové přehlídky Bez Šance fest. Peníze ze vstupného půjdou jako každý rok na podporu Dětské...

17. července 2025

Jiří Bartoška by nás pochválil, věří organizátoři filmového festivalu

Letošní ročník karlovarského filmového festivalu se nesl ve vzpomínkách na zesnulého prezidenta festivalu Jiřího Bartošku, který stál v jeho čele od roku 1994. Podle uměleckého ředitele festivalu...

17. července 2025  10:52,  aktualizováno  10:52

Návštěvnost Českého Švýcarska se tři roky po největším lesním požáru v ČR různí

Návštěvnost národního parku České Švýcarsko tři roky po historicky největším lesním požáru ČR se různí. Například v oblasti Krásné Lípy eviduje správa...

17. července 2025  9:14,  aktualizováno  9:14

Na uměleckých lavičkách v botanické zahradě si mohou lidé i posedět

Lavičky jako umělecké objekty představil sochař, řezbář a pedagog Univerzity Palackého Olomouc Jan Zemánek v botanické zahradě tamní přírodovědecké fakulty. Výstava nese název Kéž lavičko, kéž bys...

17. července 2025  10:42,  aktualizováno  10:42

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...} {LABEL}

Anděl zažije tramvajový blackout. Pražany čeká týden bez spojů kvůli instalaci nového mostu

Pražskou dopravu čeká od soboty výrazné omezení. Tramvaje přestanou jezdit v jednom z nejfrekventovanějších úseků u Anděla. Důvodem je instalace nové mostní konstrukce. Tramvaje budou vedeny po...

17. července 2025  10:40

Výprask za překažený sex. Otec naplácal synovi, matka kvůli tomu volala strážníky

Už už se mezi partnery schylovalo k intimnostem, když tu se v místnosti objevil jejich malý syn. To muže, který se v noci z úterý na středu těšil na milování, natolik rozčílilo, že chlapce popadl a...

17. července 2025  10:32

Vytouženou silnici na Rokycansku dokončí o půl roku dříve, uleví dvěma obcím

Nová, 5,3 kilometru dlouhá silnice vedoucí od dálnice D5 u Rokycan na severní Rokycansko se v celé délce otevře řidičům letos na podzim. Původní termín podle podepsané smlouvy byl přitom jaro...

17. července 2025  10:22,  aktualizováno  10:22

Sedm mladíků vyrazilo starými feliciemi do Francie, putování ukážou ve filmu

Maják v Le Conquet na nejzápadnějším cípu Francie byl cílem sedmi mladíků, kteří tam vyrazili na cestu dvěma starými feliciemi. Vyjížděli z Pardubic a za sedm dní najeli okolo 4 200 kilometrů. Auta...

17. července 2025  10:12,  aktualizováno  10:12

Jak nejen v létě cvičit s radostí a péčí o tělo? Klíčem je pohyb i harmonie mysli, říká trenérka

Lucie Životská je osobní fitness trenérka, instruktorka skupinových lekcí a nově i autorka on-line cvičebního programu propojujícího tělo a mysl. „Po pracovní stránce teď nejvíce energie vkládám do...

17. července 2025  9:53

Tisíce pokut. Frýdek-Místek protestuje proti snížení rychlosti na části obchvatu

Počet pokut za překročení rychlosti na obchvatu Frýdku-Místku překvapil všechny. Jen za květen a červen řešili úředníci více než deset tisíc přestupků, které zaznamenaly radary na estakádě přes řeku...

17. července 2025  9:42,  aktualizováno  9:42

Záchrana Škroupova domu vázne,kraj nechce dát tolik peněz,kolik slibovala dohoda

Záchrana Škroupova domu v obci Osice na Královéhradecku se komplikuje. Vedení kraje nechce dát na opravu tolik peněz, kolik slibovala dohoda s obcí schválená...

17. července 2025,  aktualizováno 
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.