Po přesunutí relikviáře do nově opravených prostor v Pluhovských domech doplňuje od června nově upravená jídelna stávající návštěvnický okruh. Její nynější podobu, která má evokovat svatební hostinu z roku 1904, navrhl historik Vítězslav Štajnochr.
„Konaly se tu slavnostní společenské večeře, odehrály se tu celkem tři svatby. Tabuli tvoří jemný ubrus se zlatým okrajem, sada talířů s erby a zlatým proužkem. Podobný pruh zdobí i sklo. Vše je vytvořeno v jednotném duchu, nádobí posléze mělo sloužit jako výbava pro nevěstu. Uprostřed tabule tvoří zrcadla náznak vodní hladiny, takzvané nympheum. Po ní plují lekníny a labutě, nechybí mísy s ovocem, vázy s květinami a stojany s množstvím svíček,“ ukazuje Štajnochr.
Tekutý poklad z Bečova je kompletní. Osm lahví se vrátilo z francouzského vinařství |
Zrcadlo oddělují umně skládané látkové ubrousky zdobené říčními perličkami. Každý host měl k dispozici tři látkové ubrousky, z nichž jeden sloužil jako obálka na několikachodové menu. I tyto ubrousky zdobí samostatná perlička. Ta představuje upomínku na svatební hostinu, kterou si svatebčané odnášeli domů. V budoucnu expozici v jídelně doplní ještě replika slavnostního dortu.
Na zdech jídelny visí ve zdobených rámech grafiky z 18. století. „Ty tisky byly velice drahé, takže se dochovaly například v Metropolitním muzeu a v dalších velkých světových muzeích a pak také u Beaufortů. Na zdech jich visí dvanáct a další tři jsou doprovodné.
Celý cyklus rytin byl vytištěn černobíle, ovšem je kolorovaný, což znamená, že ta výroba byla obrovsky technologicky a umělecky náročná,“ doplnil historik. Zdi pod parapety zdobí obrovské tepané mísy z mosazi. Zobrazují osobnosti evropské šlechty. Rekonstrukce jídelny přišla celkem na 2,5 milionu korun.
Kromě jídelny se správě památky podařilo upravit část zámeckých zahrad podle historických návrhů Johanna Koditka, což byl významný bečovský zahradník na beaufortském panství a zakladatel botanické zahrady v Bečově nad Teplou.
