K nejstarším a zcela určitě po celém křesťanském světě nejrozšířenějším vánočním tradicím patří stavění betlémů. Za zakladatele této tradice je považován svatý František z Assisi, jenž v roce 1223 požádal papeže Honoria III. o povolení sehrát scénu narození Spasitele v jeskyni, jak ji ve svém evangeliu popisuje svatý Lukáš.
A protože Svatý Otec nebyl proti, postavil František v jeskyni nedaleko italského městečka Greccia první alegorický betlém se živými zvířaty a nechal sloužit první vánoční půlnoční mši.
V Čechách se betlémy prosadily až o více než tři staletí později zásluhou jezuitů. První betlém postavili v roce 1560 v pražském kostele sv. Klimenta a položili tak základ tradice, která se rychle rozšířila v kostelích po celé zemi.
Betlémy si brzy získaly obrovskou popularitu mezi lidmi všech společenských vrstev a jejich obliba přečkala i dvě těžké rány, které jim ve druhé polovině 18. století zasadili „osvícení“ monarchové. Vystavování betlémů a předvádění vánočních her v kostelích zakázala nejprve svým dekretem z roku 1751 Marie Terezie a potvrdil ho i její syn císař Josef II. v roce 1782 s tím, že se jedná o „církve nedůstojné a přímo dětinské divadélko“.
Kolik krásných velkých kostelních betlémů v té době bylo nenávratně zničeno, se můžeme jen domnívat. Většina těch, které chodíme do kostelů obdivovat dnes, pochází z 19. století, kdy po smrti Josefa II. v roce 1870 jeho zákaz přestal platit a jesličky se na církevní půdu vrátily. Najdou se mezi nimi naprosté unikáty, kterými se naše země právem chlubí ve světě.
Asi neznámější je Třebechovický betlém, s obrovským úspěchem vystavený na světové výstavě EXPO 1967 v Montrealu, kde ho obdivovalo víc než osm milionů lidí, a jindřichohradecké Krýzovy jesličky, které jsou od roku 1998 zapsány v Guinnessově knize rekordů jako největší mechanický betlém na světě.
Tak trochu ve stínu těchto gigantů je betlém, který je k vidění v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kynšperku nad Ohří a který je jedním z mála, ne-li zcela jediným betlémem v celé republice s oblékanými postavami.
Kulisou, do které je kynšperský betlém zasazený, je městský celek zčásti skrytý za hradbami, pod nimi chlév s jesličkami, nad kterými se vznáší anděl a nad tím vším se rozpíná výrazný nápis Gloria in excelsis Deo (česky Sláva na výsostech Bohu) protknutý svisle vzhůru stoupající kometou. Scénu oživuje sedm desítek figur, na jejichž tvorbě se během půl druhého století podílelo několik generací kynšperských řezbářů.
Základ tvoří sedmadvacet lidských postav ve velikosti od zhruba 20 do asi 60 centimetrů, vyřezaných ze dřeva a následně oblečených do šatů ušitých z různých druhů textilu. Některé jsou vyřezány do nejmenších podrobností, několik má dokonce příčesky zhotovené z opravdických lidských vlasů, jiné zase jsou obuté do kožených botiček.
Zhruba stejně jako lidí je na scéně zvířat, kromě oslíka a volka hlavně oveček, najdeme tak i tři figurky znázorňující velbloudy, které své tvůrce usvědčují, že živého velblouda jaktěživo neviděli.
Stejně jako všechno, co jen trochu zavánělo náboženstvím, se ani kynšperský betlém za minulého režimu netěšil větší přízni a na přelomu 20. a 21. století pomalu upadal do zapomnění. Na jeho záchraně má největší zásluhu kynšperský duchovní správce, dnes již zesnulý farář Přemysl Faměra, který jako první v zchátralém souboru rozpoznal jeho duchovní i historickou výjimečnost a požádal o jeho zapsání na seznam státem chráněných kulturních památek.
Figurky ze zachráněného betléma připomínají také stíny minulosti![]() |
K prohlášení betléma kulturní památkou došlo v roce 2002 a v následujícím desetiletí byl betlém kompletně zrestaurován. Opravu dřevěných dílů provedl pražský restaurátor Václav Stádník a znovuvzkříšení textilních součástí si za úkol vzala paní Štěpánka Dejmalová.
Zrestaurovaný betlém pak byl veřejnosti poprvé představen o Vánocích roku 2013 a od té doby ho můžete v Kynšperku vidět během vánočních svátků každý rok. V období Vánoc zobrazuje Narození Páně, v lednu se přestaví do Klanění Tří králů a nakonec do scény Útěku do Egypta.
Barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie, kde oblékaný betlém vystavují, je nepřehlédnutelnou dominantou Kynšperka už tři staletí a stojí za návštěvu už sám o sobě. Jednolodní kostel s dvojicí postranních dvoupatrových hranolových věží byl na mírném návrší nad historickým centrem města vystavěn v letech 1721 až 1727 pod vedením zkušeného tepelského stavitele Jana Wolfganga Braunbocka. Státem chráněnou kulturní památkou je od roku 1958.
Veřejnosti je kostel přístupný pouze při bohoslužbách, které se konají každou středu v 17 a v neděli od 9:30 hodin. Letos o Vánocích zde navíc proběhnou čtyři bohoslužby, v pondělí 23. prosince v 10:30 hodin, na Štědrý den 24. prosince v 18 hodin Půlnoční, na Boží hod ve středu 25. a na Štěpána ve čtvrtek 26. prosince vždy od 10:30 hodin.