Desátý ročník Marienbad Film Festivalu rozdělil hlavní ceny mezi tři krátké filmy a dva audiovizuální eseje. Z rekordních 436 přihlášených projektů se do hlavní soutěže festivalu zaměřeného na experimentální, okrajové projekty a současný pohyblivý obraz a umělecké a náročnější filmy dostalo 15 snímků, v sekci audiovizuálních esejů soutěžilo 14 děl. Festival o tom dnes informoval v tiskové zprávě.
Cenu Marienbad Film Festivalu v hlavní kategorii získaly filmy Říká se, že nejdelší sen trvá 45 minut v režii Juliany Mosky a Zdeňky Petrové, Hun Tun režisérky Magdaleny Hejzlarové a Obřad ohně v režii Alexandera Girava. Porota oceňovala především snovou poetiku, formální odvahu a výrazný soundtrack oceněných děl.
V sekci Audiovizuální eseje zvítězily práce Orienting Horror: Feeling Queerly autorky Lucy Fife Donaldsonové a Shadow Self: On Agn?s Varda's Documenteur tvůrkyně Sadie Quraeshi Shepardové. Zvláštní uznání získala videoesej The Allure and Threat of the Cine-Computer (Daniel O'Brien). Všichni ocenění autoři obdrželi finanční odměnu 10.000 korun.
Festival se zaměřuje na experimentální film a audiovizuální eseje, přičemž letos přilákal 45 hostů ze Slovenska, Německa, USA i České republiky. "Největší radost nám udělala přítomnost studentů středních škol. Právě jim chceme festival otevírat jako místo objevování a prvních filmových zkušeností," uvedla výkonná ředitelka Anna Kopecká.
Marienbad Film Festival vznikl před deseti lety jako platforma pro autorský a experimentální film. Koná se tradičně v Mariánských Lázních, kde se promítá v městském divadle. Festival každoročně uzavírá projekce kultovního snímku Loni v Marienbadu. Jde o francouzský film z roku 1961 v režii Alaina Resnaise, který dal festivalu jméno.
Letošní ročník doprovodil hudební program s vystoupeními Moniky Načevy, Džiana Babana a skladatelů Jakuba Kudláče s Jonatánem Pastirčákem. Závěrečný den obohatilo česko-německé jódlování v parku.
O vítězích hlavní soutěže rozhodovala porota ve složení hudební a filmový publicista Viktor Palák, německá režisérka Deborah S. Phillipsová a vizuální umělec a kurátor Šimon Kadlčák. Audiovizuální eseje hodnotili režisér Kryštof Kočtář, vizuální umělkyně Magdalena Kašparová a publicistka Libertad Gillsová.
