Vedle mladých jedinců a čerstvé výsadby rozmary počasí poničily i staré stromy, zejména vzácný, více než sto let starý korkovník amurský, který v roce 2006 získal titul Strom hrdina České republiky. Hrozí, že poničené unikáty se už nepodaří nahradit.
„Narašené, olistěné a někdy také už rozkvetlé stromy se nikdy neměly potkat se sněhem. Jenže ony se s ním potkaly a sníh vyhrál. Stromy, které omrznou, většinou dokážou obrazit. Ale v tomto případě se pod tíhou sněhu rozlámaly. Tím jsou navždy znehodnocené,“ popsal situaci ředitel Bečovské botanické zahrady Jiří Šindelář.
Vzpomíná, že když poprvé přišel do jarní zahrady zapadané sněhem, s polámanými větvemi, zlámanými stromy a rostlinami skloněnými pod tíhou závějí až k zemi, viděl apokalypsu a cítil zmar. Podle jeho slov zahrada přišla o exponáty, které se už nemusí podařit znovu získat. Vzácné rostliny pocházely z nejrůznějších expedic, od různých sběratelů.
„Přišli jsme například o kalopanax, česky dlanitec, namrzl starý zmarličník, který už naštěstí obráží a pouští nové lístky, hodně nás trápí ikonický korkovník vysazený v roce 1923. Ten dostal velký zásah. Sice to vypadá, že sem tam něco raší, ale obávám se, že bude asi významně poškozený a hodně mladých nevyzrálých větví uschne. Je na tom bídně,“ řekl se smutkem v hlase Jiří Šindelář.
Podobné výkyvy budou častější
Zahrada rovněž přišla o velkou sbírku růží, kterou zahradníci umístili do rozária těsně předtím, než uhodily mrazy. „Ta je v podstatě celá pryč. Sazenice jsou celé zčernalé, budeme je muset zlikvidovat. Ani nepočítáme s tím, že by mohly obrazit. Postihlo to i nějaké rostliny, které se sázely na podzim a nebyly dostatečně zakořeněné. To ale není taková tragédie jako u našich mnohaletých zvláštností a unikátů. Odhaduji, že mrazivá epizoda nás bude stát několik milionů korun,“ zmínil ředitel.
Zároveň si myslí, že vzhledem ke změnám počasí budou podobné výkyvy přicházet stále častěji. Kvůli tomu se zřejmě promění i druhové složení rostlin na zahrádkách, v sadech, parcích a ve veřejném prostoru.
„Nevím tedy úplně přesně jak, protože rostlinám, které v létě snesou sucho a vysoké teploty, vadí mrazy, které mohou na jaře přijít. Asi se musíme obrnit a nebýt sentimentální. Ale bude to těžké, protože zahrada je živý organismus, a aby měla nějakou podobu a krásu, tak na to si člověk musí hodně dlouho počkat. Na druhou stranu právě botanické zahrady mají v gesci své činnosti pojmenovávat problémy, které mohou v souvislosti s počasím nastat. Mají je pozorovat a zkoumat,“ vysvětlil.
Je to horší, než jsme čekali. Ovocnáři sčítají rekordní škody po mrazech |
Přestože dubnový mráz a sníh zasadily botanické zahradě velkou ránu, jaro už lokalitu probudilo do plné krásy.
„Máme rozsáhlé sbírky rododendronů, které v současnosti vykvétají. Začátkem týdne se objevily fialové květy i na rododendronu, který nese jméno Bečov. Jestli bude teplé počasí pokračovat, začnou v rozáriu Jana Böhma nakvétat rostliny z naší národní sbírky růží. K vidění je toho ale mnohem víc,“ uzavřel Jiří Šindelář.
