Nelíbilo se mu také, že úředníci ministerstva nenavštívili Boží Dar. Zástupci obcí v okolí ve vlastním otevřeném dopise uvedli, že město Boží Dar se samo připravilo o možnost najít kompromis, když se jednání odmítlo účastnit. Takovou interpretaci ale Horník odmítá, konstatoval v pátek.
Jak píšou představitelé šesti obcí a dvou areálu v otevřeném dopise, který má k dispozici ČTK, jednání mezi obcemi s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) o podmínkách vzniku CHKO Krušné hory se intenzivně uskutečňovala už od podzimu roku 2023.
„Na počátku se těchto jednání účastnilo také Město Boží Dar, a to včetně jednání s ředitelem AOPK ČR v Abertamech na MěÚ dne 29. února 2024. Dalších jednání se však Město Boží Dar z vlastního rozhodnutí již neúčastnilo,“ uvádějí starostové.
Ohradili se také proti Horníkovu výroku o „srabáctví“ a vrchnostenském chování a nadřazenosti státní správy nad obcemi.
Božídarský starosta Horník řekl, že zástupci města se jednání na počátku účastnili a aktivně. „Ale na ta jednání, kde byl i ministr (životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL) a kde se nakonec upekl konečný návrh, jsme přizváni nebyli,“ řekl Horník.
Ve svém prohlášení pak starosta Božího Daru naznačuje, že ochránci přírody ustoupili zájmům movitých lyžařských areálů. „Město se ptá, co vedlo ‚ochránce přírody‘, že vypustili dotčené území zejména měst Loučná a Jáchymova z návrhu CHKO, a kdo a za co jim to vypustil? Vůbec Vám nevadí, že od vrcholu Klínovce po místní část Neklid došlo k rozsáhlému odlesnění a nezvratnému znehodnocení tisíců kubíků lesní půdy,“ uvedl v dopise ministrovi životního prostředí starosta Božího Daru 30. července.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Starostové obcí, které podporují vyhlášení CHKO Krušné hory, se v dnešním prohlášení distancují od jakéhokoliv nařčení z úplatkářství. „Jako zástupci veřejné správy a podnikatelů jsme pouze vedli jednání v této problematice a důkladně jsme se věnovali svým katastrům, jejich rozvoji do budoucna a ochranou zájmů našich stávajících i budoucích obyvatel. Takto se mohlo chovat i město Boží Dar, ale starosta města této příležitost nevyužil,“ uvádějí starostové v otevřeném dopise.
Podepsali ho zástupci Abertam, Loučné pod Klínovcem, Perninku, Jáchymova, Horní Blatné a Kryštofových Hamrů i areálů Klínovec a Plešivec.
Horník v pátek rozešle zastupitelům obcí i Karlovarského kraje dopis, v němž upozorní na nebezpečí, které by podle něj vyhlášení CHKO v ohlášeném rozsahu mohlo přinést. Podle Horníka řada zastupitelů v obcích i krajských zastupitelů podrobnosti nezná a věří starostům, kteří jsou ve funkci ale také často jen pár let.
„Vyhlášením CHKO dojde už navždy k ovlivnění každodenního života všech obyvatel Krušných hor, kdy bude na každou drobnost potřeba souhlas nikým nevolených státních úředníků (ochranářů) a město Boží Dar si dovolí jako majitel lesa tvrdit, že vznikem CHKO dojde k zásadnímu ohrožení našich krásných krušnohorských lesů,“ uvádí Horník v dopise pro zastupitele obcí a Karlovarského kraje.
CHKO Krušné hory bude největší v republice
CHKO Krušné hory by měla být s rozlohou kolem 1200 kilometrů čtverečních největší CHKO v České republice, měla by zahrnovat území od Kraslic na Sokolovsku v Karlovarském kraji po Děčínský Sněžník na Děčínsku v Ústeckém kraji.
Jejím posláním má být podle Agentury ochrany přírody a krajiny zachování a zlepšování krajinného rázu Krušných hor na prudkých svazích s rozsáhlými celky lesů přírodě blízkého druhového složení, na plošinách s mozaikou lesů, luk a pastvin, zástavby a pozůstatků různorodého historického využívání oblasti včetně hornické činnosti, s četným výskytem rašelinišť, pramenišť, podmáčených a rašelinných lesů a luk a pastvin, s významnými prvky neživé přírody, a zachování ekosystémové a druhové pestrosti lesních i nelesních, lučních a pastevních stanovišť včetně výskytu vzácných druhů rostlin, hub a živočichů.
Krušné hory mají po 70 letech vlastní správu, pečovat o ně budou dva kraje |
Krušné hory jsou nyní jediným pohořím v ČR, které nemá ucelenou ochranu. Reprezentují v Evropě řídce se vyskytující typ krajiny, která se zde vyznačuje poměrně velkým podílem ekosystémů, a to i přes dlouhodobé využívání člověkem. Pozůstatky zdejší aktivní důlní činnosti jsou zapsané na seznam kulturního dědictví UNESCO jako Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří od roku 2019.
Nejcennější místa Krušných hor jsou chráněna jako maloplošná zvláště chráněná území, podstatná část je také součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Rozsáhlé mokřady a rašeliniště chrání Ramsarská úmluva.
18. října 2019 |
