Dalí dvě aleje nominované za Karlovarský kraj, tedy stromořadí k chebské Loretě a alej v karlovarských Smetanových sadech, získaly 189 hlasů a 21 hlasů. Ve fotosoutěi, která zachycuje krásu stromů očima veřejnosti, si vak Karlovartí připsali vítězství.
Porotě se nejvíc líbil snímek aleje ve Smetanových sadech v centru Karlových Varů od Rostislava Kováče. Mám upřímnou radost. Vůbec jsem to nečekal a moc si toho váím. Jsem invalida na vozíku, amatérský fotograf a tohle je hodně povzbuzující a motivační, řekl.
Tři stromořadí nominoval Karlovarský kraj při návratu do soutěe Alej roku |
Studentská alej a Stromokruh ze Sokolova zaujaly i organizátory soutěe ze spolku Arnika. Jde o výjimečný projekt, který propojuje tradiční pojetí aleje s moderní výsadbou. Stala se oblíbeným místem pro procházky i setkávání a ukazuje, e i mladé aleje mohou získat srdce lidí, uvádí se v tiskové zprávě.
Oceněné stromy rostou na sokolovském sídliti Vítězná, kde město vysadilo hned dvě aleje. V roce 2020 Stromokruh, věnovaný dětem narozeným v covidovém období. Tvoří jej dvanáct stromů. O tři roky později pak rozířilo a symbolicky doplnilo prostor o Studentskou alej.
Kadý z pětadvaceti stromů Studentské aleje je věnovaný někomu jinému. Sedm stromů patří mateřským kolám, est kolám základním, včetně základní umělecké koly, a dalích sedm stromů připadlo středním kolám. Posledních pět stromů získaly instituce, jako jsou knihovna, dům dětí a mládee, město Sokolov a partnerská města Saalfeld a Schwandorf.
Na začátku a na konci aleje stojí cedule s informacemi o tom, komu jaký strom patří. Kadý je navíc opatřený cedulkou s QR kódem, který si lidé mohou načíst na svůj mobilní telefon. Tím zjistí nejen vlastníka stromu, ale zároveň se dostanou na webové stránky dané instituce.
Alej lemující historickou cestu z Hrozňatova k významnému poutnímu místu Maria Loreto na Chebsku skončila na druhém místě. Je dlouhá přiblině 300 metrů a vytváří kolem silnice souvislý zelený koridor tvořený převáně javory a jasany. Alejí zároveň prochází červená turistická značka, take slouí nejen poutníkům, ale i iroké veřejnosti jako atraktivní a kulturně cenná trasa.
