U hřbitova v Sokolově vzniklo pietní místo Svatava s pamětní knihou Rodinné album k uctění památky en ze svatavského koncentračního tábora, které byly za hřbitovní zdí v roce 1945 pochovány v masovém hrobě. Vybudování vylo podle mluvčího městského úřadu Michala varce na 1,5 milionu korun.
Pamětní kniha Rodinné album vypráví příběh en vězněných ve svatavském enském koncentračním táboře. Snímky zobrazují také jednu z dívek, její maminka zemřela při pochodu smrti. Text zachycuje její vzpomínky. "Ten hlavní text na světlém pozadí, co má dominovat, je stylizovaný dopis Evy Erbenové, který je určený komukoliv, kdo sem přijde. To umělecké dílo je celé to místo, nejedná se jen o to Rodinné album, ale i o sedm kamenů, sedm jako biblické číslo plnosti," řekl ČTK architekt Jakub Chvojka, který navrhl i obnovu hřbitova a doplnění pohřbívacích míst a urnových kolumbárií. Erbenová, které je 95 let a ije v Izraeli, se dnes osobně zúčastnila slavnostního odhalení pietního místa.
"Vidíme tu vymezený prostor, kde byly eny téměř stoprocentně pohřbeny. Máme k tomu i historickou fotodokumentaci. A záměrem je připomenout to místo tragédie, kde s lidmi bylo zacházeno íleným způsobem," dodal Chvojka. Pietní místo symbolizuje velké hroby a obehnáno je nízkým kovovým plotem s hrubě otesanými kamennými bloky. Součástí je i nový kamenný chodník.
Letos má sokolovský hřbitov nově vybudovaných 160 míst v kolumbáriích, 51 rakvových a 618 urnových hrobů, co město vylo zhruba na 15,6 milionu korun. Nová kolumbária, která jsou ve svahu v pěti řadách, budou mít střídavě prosklenou a kamennou čelní stranu. Mezi nimi vznikla místa k posezení a odpočinku. Prostor pro hrobová místa je rozdělen ivými ploty, které mají při pohledu z výky tvar linií na otiscích lidských prstů. Podle architekta je tak mezi jednotlivými řadami větí soukromí.
Svatavský enský koncentrační tábor byl pobočkou kmenového tábora ve Flossenbürgu. Ve Svatavě byly vězněny eny nejen z Československa, ale z celé okupované Evropy. Od roku 1943 do 7. května 1945, kdy tábor osvobodila americká armáda, v něm bylo vězněno a 750 en. Byl největím na tehdejím českém území, jeho plocha přesahovala 18.000 metrů čtverečních. Tábor nebyl vyhlazovací, ale pracovní. eny z něj docházely do svatavské továrny na výrobu leteckých součástek.
Městský hřbitov čeká podle varce i výrazná úprava zeleně. Ustoupit budou ale muset keře i vzrostlé stromy, jejich kořeny vyvracejí kamenné hroby. Podle radnice jsou i přes opakované řezy a pravidelnou údrbu nebezpečné pro procházející návtěvníky hřbitova, a město je proto na základě dendrologických posudků přítí rok nahradí zdravými stromy s praktičtějím kořenovým systémem. "Kří, do jeho tvaru jsou stromy podél cest vysázeny, se zachová," doplnil Chvojka.
V Sokolově ije zhruba 22.000 obyvatel. V minulosti město investovalo u hřbitova do obnovy parkovitě a do oprav obřadní síně a vstupních prostor.
